Záchrana tonoucího, tažení za bradu, zdravotník zotavovacích akcí

Záchrana tonoucího — neboj se pomoci!

Neboj se pomoci! je novým PrPom projektem. Po Mýtech a Příbězích, je už potřeba začít s něčím, kde budeme konečně říkat, jak dělat první pomoc správně. Pojďme si říci, jak se provádí záchrana tonoucího. Tam se někdo topí! Co teď?! Představte si situaci — na pohodu si plavete svým stylem „paní radová“ a uslyšíte zakřičení: „Hej,[…]

Šestý příbeh: Kolaps na koupališti

Je to už několik let dozadu, ještě předtím, než jsem vystudovala záchranáře a zjistila, jak má ta první pomoc ve skutečnosti vlastně vypadat. Byla jsem ve třetím ročníku na sportovním gymnáziu. Měla jsem čerstvých 18, a v té době jsem byla velká fanynka Baywatch a zajímalo mě cokoliv spojené se zachraňováním. To vše mě předurčovalo k tomu, abych[…]

Třetí příběh: Zrádné vlny

„V září 2013 jsem cestovala se svým přítelem po Portugalska. Při jednom z přesunů na nové místo jsme si chtěli ještě naposledy užít oceán, téměř prázdné pláže a přímořský vzduch. Sjeli jsme tedy na odlehlejší místo, kde se včetně nás pohybovalo asi deset lidí. Co si tak vzpomínám, neuběhlo od našeho příchodu snad ani deset minut,[…]

Mýtus 13 — Všichni tonoucí mají plíce plné vody.

Jak to celé vzniklo? Jedná se o omyl, který pramení ze starších postupů první pomoci, které obecně v postupu na nějaký „vylévací manévr“ pamatovaly. To není primárně špatně, chybná je myšlenka plic plných vody. Často se totiž stává, že se voda do plic vůbec nedostane, a pokud ano, většina se vstřebá. Proč je to špatně? Základním[…]