Mýty o první pomoci: nebezpečné omyly, kterým možná věříte — PrPom
Mýtus 77 – Když máte podezření na mrtvici, propíchejte dotyčnému jehlou ušní lalůčky a konečky prstů

Mýtus 77 — Když máte podezření na mrtvici, propíchejte dotyčnému jehlou ušní lalůčky a konečky prstů

Jak to celé vzniklo? Musíme se přiznat, že tento mýtus nám skutečně vyrazil dech, a to jsme již předtím zpracovávali 76 (!) větších či menších nesmyslů o první pomoci. Tento ale můžeme bez obav zařadit mezi jeden z nejhorších, stejně jako například ,,přišpendlování zapadlého jazyka ke rtu“ či podkládání hlavy u člověka v bezvědomí. Bohužel,[…]

Mýtus 75 – Zlomenou ruku dejte vždy do šátku

Mýtus 75 — Zlomenou ruku dejte vždy do šátku

Jak to celé vzniklo? Zlomená ruka a šátkový závěs, to k sobě přece patří, ne? Aneb když už ho v těch autolékárničkách máme, je nutné ho vždy iniciativně vytáhnout a snažit se zlomeninu improvizovaně znehybnit. Co na tom, že jsme to nikdy nedělali a zraněný nám u toho syčí bolestí… Proč je to špatně? Tak[…]

Mýtus 76 — Amputát patří do mrazáku

Mýtus 76 — Amputát patří do mrazáku

Jak to celé vzniklo? Tato představa má poměrně reálný základ. Amputovaná část těla skutečně patří do chladu, ten totiž výrazně zvýší šance chirurgů na opětovné „přišití“ k tělu. Tkáně vlivem snížené teploty déle vydrží „při životě”. Ale mrazák, to už je zbytečně moc. Abychom nezůstali jen u mrazáku, na kurzech slýcháváme i mnohé další mýty o[…]

Mýtus 74 — Udělejte nám prosím přednášku o první pomoci

Mýtus 74 — Udělejte nám prosím přednášku o první pomoci

… aneb: „Chceme o první pomoci jen poslouchat, bez rizika, že bychom museli něco dělat. Ušetříme spoustu peněz, dostaneme razítko a všichni budou spokojeni.“ Všichni? Opravdu?  Jak to celé vzniklo? Mylná představa, že se první pomoc dá naučit přednáškou, vznikla díky dogmatům českého vzdělávacího systému, který tvrdošíjně odolává vlivům moderních vzdělávacích metod. Dalším důvodem je[…]

Mýtus 73 – Krvácení se dělí na tepenné, žilní a vlásečnicové

Mýtus 73 — Krvácení se dělí na tepenné, žilné a vlásečnicové

Jak to celé vzniklo? Zde je odpověď jednoduchá — všichni jsme se to učili ve škole a na každém kurzu toto dělení účastníci říkají. Ona to vysloveně nepravda není, krvácení můžeme skutečně dělit podle toho, z jaké cévy opouští krevní řečiště. Ale zásadní otázka zní takto: „A k čemu nám to pro účely první pomoci je?“ K ničemu![…]

Mýtus 72 — Klíště napatlám olejem a vytočím proti směru hodinových ručiček

Mýtus 72 — Klíště napatlám indulonou a vytočím proti směru hodinových ručiček

Jak to celé vzniklo? Mýtů o tom, jak odstranit přisáté klíště, je celá řada. Spory o směru vytáčení, vyviklání, vytažení či rychlém vyškubnutí jsou staré jako klíště samo. Báchorky o používaném „mazivu“ snad ještě starší. Ať už jde o indulonu, olej (slunečnicový nebo extra panenský olivový), slivovici (nejlepší dezinfekci vůbec, že) nebo v extrémním případě i[…]

Mýtus 71 – Má křeče! Honem ho někdo zalehněte!

Mýtus 71 — Má křeče! Honem ho někdo zalehněte!

Jak to celé vzniklo? Tuto situaci reálně zažila jedna z našich lektorek při cestě autobusem poměrně nedávno, mýtus je tedy stále ještě bohužel ,,živý”. Byla svědkem záchvatu křečí u spolucestujícího, při kterém se ho další člověk snažil vší silou zalehnout. Od toho upustil až po chvíli, kdy mu kolegyně vysvětlila, že studuje medicínu a tento[…]

Mýtus 70 — Má v sobě nůž, rychle, vytáhněte ho

Mýtus 70 — Má v sobě nůž, rychle, vytáhněte ho

Jak to celé vzniklo? Předmětů, které si do sebe můžeme zapíchnout či zabodnout, existuje celá řada, stejně jako nespočet míst, kde se nám něco takového může stát. Nutkání předměty vytahovat mají spíše zranění, pro které je cizí předmět v jejich těle silně traumatizující záležitostí, a tak se jej snaží zbavit. Svojí trochou vždy přispějí i média[…]

Mýtus č.69 – Těhotnou ženu nesmím resuscitovat, mohl bych ublížit plodu

Mýtus 69 — Těhotnou nesmím resuscitovat, mohl bych ublížit plodu

Jak to celé vzniklo? Lidé se bojí zahájit resuscitaci obecně, natož u těhotných žen. Na každém kurzu padne dotaz, zda nemůžeme postiženému resuscitací nijak ublížit – například mu polámat žebra. U těhotné se přidá navíc i docela pochopitelná obava z poškození plodu, avšak i zde jde o nebezpečný mýtus. Pojďme se na něj podívat blíže.[…]

Jak to celé vzniklo? Kdo se bojí nevybuchlých airbagů, rád by odpojil autobaterii ještě před tím, než se rozhodne do vozu vůbec strčit ruce. Podobně je na tom ten, kdo se bojí vznícení auta. Je ale odpojení baterie dobré a žádoucí řešení? Ne, není. Odpojit autobaterii u havarovaného vozu je sice dobrý nápad, který napadne spoustu (ne)řidičů, ale přeci jen, nechte tento krok až hasičům, kteří brzy na místo nehody přijedou. Odpojení autobaterie — proč je to špatně? Tak zaprvé, spousta z nás ani neví, kde takovou autobaterii v autě přesně najít, natož jak ji ještě odpojit. Pokud to už tušíte, vězte, že dostat se k motoru zdevastovaného auta po autonehodě nemusí být zrovna hračka. Navíc, spousta aut má dnes již celý motor auta “zalitý” tak, aby s ním manipulovali jen odborníci v autoservisech. Svým jednáním můžete pozdější práci hasičům ještě zkomplikovat nebo se při manipulaci s kapotou či autobaterií zbytečně zranit. Autonehoda — jak je to správně? Mnohem důležitější je, po bezpečném zastavení u nehody, havarované auto, ale i vás samotné (vaše auto nevyjímaje) správně zabezpečit. Jak na to? Zastavte na bezpečném místě, ne třeba hned za zatáčkou, ideálně ve svém jízdním pruhu (nikam nepřejíždějte) u pravého okraje vozovky. Ihned rozblikejte výstražná světla, zatáhněte ruční brzdu. Ještě než z auta vystoupíte, oblečte si reflexní vestu. Ano, je dobré ji vozit uvnitř vozu a mít ji skutečně po ruce. Ostatní spolucestující v autě instruujte k navléknutí reflexních vest, pokud nechtějí (nebo nemohou) pomáhat, odkažte je do dostatečné vzdálenosti od havárie až za svodidla, pryč z vozovky. Nezapomeňte se podívat do zrcátek i před sebe, jestli vás náhodou jiné auto zrovna neobjíždí. Uklidněte se, nežeňte se do situace s šíleným stresem, tak nikomu dobře nepomůžete. Z auta vezměte svůj mobil (bude se hodit k volání na záchrannou službu), autolékárničku a výstražný trojúhelník. Ten sestavte ještě v osvětleném kufru vašeho auta, poté jej postavte do dostatečné vzdálenosti od autonehody, čím dál a přehledněji jej umístíte, tím lépe. Máte-li trojúhelníky dva (a to se vždycky hodí), postavte druhý i do protisměru, chcete být přece dobře vidět, že? Běžte k havarovanému autu, cestou již můžete vytočit 155 a oznámit místo nehody. Po celou dobu buďte obezřetní, dbejte na vozovce na vlastní bezpečí. Pokud lze otevřít dveře havarovaného vozu, vytáhněte klíčky ze zapalování a položte je buď na střechu, nebo na palubní desku vozu. Zatáhněte ruční brzdu, rozblikejte varovná světla. Pokuste se do auta nedávat svou hlavu, když už, tak jen na nezbytně dlouhou dobu, důležitosti toto doporučení nabývá hlavně u nevybuchlých airbagů. Jak ale zabezpečit vozidlo bez toho, aniž byste dali svou hlavu dovnitř vozu? Poklekněte si vedle řidiče/spolujezdce a natahujte dovnitř jen své ruce, přijďte na některý z našich zážitkových kurzů první pomoci, rádi vás i tuto dovednost naučíme! Pokud máte zabezpečené i havarované vozidlo, přejděte ke zraněným osobám. Nezapomeňte znovu vytočit 155 a nahlásit počet a stav zraněných. Postupujte podle pokynů operátora/ky, rád/a vám s první pomocí velmi dobře pomůže. Hovor nikdy neukončujte první! Koho z havarovaného vozu vytahovat a koho radši ne? O tom jsme už psali, dočtete se o tom ZDE. Nezapomeňte na rukavice, vaše zdraví, to je to nejcennější. A pamatujte, odpojování autobaterie nechte hasičům, vy toho s ní beztak moc nezmůžete a navíc, máte do příjezdu záchranářů na starosti důležitější úkoly, že :)

Mýtus 68 — U havarovaného auta musím vždy odpojit autobaterii

Jak to celé vzniklo? Kdo se bojí nevybuchlých airbagů, rád by odpojil autobaterii ještě před tím, než se rozhodne do vozu vůbec strčit ruce. Podobně je na tom ten, kdo se bojí vznícení auta. Je ale odpojení baterie dobré a žádoucí řešení? Ne, není. Odpojit autobaterii u havarovaného vozu je sice dobrý nápad, který napadne[…]

Mýtus 67 – Při bouřce si lehnu na zem, abych byl co nejníže

Mýtus 67 — Při bouřce si lehnu na zem, abych byl co nejníže

Jak to vzniklo? Už od malička nám všem „tlučou do hlavy“, abychom se při bouřce neschovávali pod strom nebo jiné vysoké předměty. Selský rozum nám tedy velí zalehnout na zem. To není ale zdaleka tak bezpečné, jak by se mohlo na první pohled zdát. Proč je to špatně? Pokud nás zastihne bouřka v otevřeném terénu[…]

Mýtus 66 — Krvácení zastavím pomocí tlakových bodů

Mýtus 66 — Krvácení zastavím pomocí tlakových bodů

Jak to vzniklo? Tento mýtus vznikl na zcela pravdivém základě – tlakové body na lidském těle existují a když jsou správně použity, mohou pomoci zastavit krvácení. Mnoho let se na kurzech první pomoci používání tlakových bodů vyučovalo. A bohužel, na mnoha kurzech se vyučují dodnes… Princip onoho tlakového bodu spočívá v tom, že na lidském[…]