_edited.png)
Světový den boje proti epilepsii má své místo v kalendáři 26. března. Pojďte tento den oslavit tím, že získáte nové znalosti o tomto onemocnění. Jak vlastně vypadá epileptický záchvat a jak se chovat, pokud se s ním v životě setkáte?
Tam se někdo klepe! Asi má epilepťák.
Epilepsie je onemocnění mozku, při kterém neurony vydávají „špatné“ signály do těla, které na to reaguje různým způsobem. Z toho vyplývá, že ne každý epileptický záchvat bude vypadat stejně. Asi nejčastější představou je člověk, který leží na zemi a třese se. Zde musíme být opatrní s tím, zda se opravdu jedná o epileptický záchvat.
Křeče jsou totiž příznakem mnoha dalších onemocnění. Proto pokud vidíte třesoucího se člověka, nedělejte hned závěr, že se jedná o epilepsii, pokud to o něm nevíte. Co je dalšími příčinami křečí si můžete přečíst v našem článku.
Malý epileptický záchvat
Malého záchvatu si nemusíte ani povšimnout. Člověk při něm zůstává při vědomí, ale uvidíte, že se nechová zcela normálně. Nemusí vám odpovídat na otázky, vidíte, že je „duchem nepřítomný“, může opakovat nějaké zvuky. Tyto záchvaty většinou vymizí během několika minut.
Velký epileptický záchvat
Při tomto typu záchvatu upadá dotyčný do bezvědomí, má křeče celého těla. Můžete si všimnout pěny u pusy či toho, že se postižený pokousal. Někdy při záchvatu povolí svěrače a může dojít k pomočení či pokálení. Výjimkou není ani zvracení. Záchvatu mohou předcházet příznaky tzv. aura, kterou dotyčný může poznat ještě před tím, než se záchvat rozvine. (První pomoc při záchvatu)
Jak postupovat při záchvatu
Odstraňte všechny předměty, které by mohly dotyčnému způsobit poranění. Pokud osoba upadá do bezvědomí, pomozte jí bezpečně dolehnout na zem.
V žádném případě nebraňte průběhu záchvatu. Na dotyčného si nijak nelehejte, ani mu neotevírejte násilně ústa, mohli byste zbytečně ublížit jemu i sobě. Vyčkejte do konce záchvatu.
Pokud je dotyčný stále v bezvědomí, zkontrolujte, zda dýchá normálně. Pokud ano, držte záklon hlavy a vyčkejte na záchrannou službu. Pokud dotyčný začne zvracet, otočte ho na bok na nezbytně nutnou dobu, aby zvratky mohly odcházet. Pak otočte zpět na záda a kontrolujte dýchání.
Po návratu vědomí zkontrolujte, zda nedošlo k nějakému poranění.
Kdy zavolat záchranku?
Jedná-li se o velký záchvat trvající déle než 5 minut.
Pokud se druhý velký záchvat objeví s odstupem méně než jedné hodiny od prvního.
Připojí-li se menší záchvaty v rozmezí 20–30 minut nebo se v tomto rozmezí častěji opakují.
Pokud porucha vědomí, například zmatenost, trvá déle jak 5 minut.
Pokud se postižený při záchvatu zranil nebo se necítí dobře.
V případě, že se jednalo o první záchvat v životě.
V případě, že se jedná o neznámého člověka a není tedy možné rozlišit, zda se jedná o epilepsii či křeče jiného původu. (Marusič, 2013)
Mějte na paměti, že křeče nerovnají se epilepsie. Pokud budete volat záchrannou službu, popisujte jen stav, který vidíte, například nereaguje, leží na zemi a celý se třese. Někdy méně je více, což platí obzvlášť v tomto případě. Vaše hlavní úloha je zajistit bezpečnost během záchvatu a zhodnotit, zda je potřeba volat odbornou pomoc.
Bibliografie
Fotografie z kurzů. 2016. Praha: PrPom.
První pomoc při záchvatu. In: Epilepsie [online]. Praha [cit. 2016-03-23]. Dostupné z: http://www.epilepsie.cz/pro-pacienty/rubrika/24-Prvni-pomoc-pri-zachvatu/index.htm
MARUSIČ, P., BRAZDIL, M. a kol. 2013. Soubor minimálních diagnostických a terapeutických standardů u pacientů s epilepsií. EpiStop 2013. s. 20. ISBN 978-80-903979-6-5