_edited.png)
Alkohol je metlou lidstva už více jako 8000 let, kdy byl znám ve formě vína. Stejně dlouho jsou známy i jeho škodlivé účinky, o čemž svědčí první protialkoholní zákon z roku 1039. Víte však, co dělat, když to někdo přežene s touhle společensky tolerovanou drogou?
Akutní otrava alkoholem
Otrava alkoholem je přechodný stav, který trvá většinou několik hodin, nastávající po požití nadměrného množství alkoholu.
Závažnost intoxikace se liší podle požitého množství a aktuální tolerance k alkoholu, která je vysoce individuální a ovlivnitelná množstvím faktorů. Proto se stává, že se někdy opijete velmi rychle, i když jste předtím hodně a intenzivně trénovali.
Nižší dávky: Na začátku konzumace má alkohol stimulační účinky. Lehce opilé osoby jsou výřečné, ztrácí zábrany, prostě se cítí skvěle, což je u většiny lidí hlavní důvod pití.
Rychlé požití většího množství, nebo déletrvající konzumace: Dochází k tlumivému účinku. (Raboch, 2001). V tomto okamžiku se vám chce najednou hrozně spát a to kdekoliv a v jakékoliv poloze.
Velké množství: V nejhorším případě upadne osoba do bezvědomí, které považujeme za život ohrožující stav. V bezvědomí dochází:
k útlumu dýchání,
neprůchodnosti dýchacích cest,
často i k vdechnutí žaludečního obsahu.
Osobu však mohou ohrožovat také přidružená rizika. Rozhodně neplatí, že opilci jsou nezranitelní. Alkohol má analgetické účinky, a proto je snížené vnímaní bolesti. Může se stát, že si podnapilá osoba ani nevšimne, že odněkud krvácí.
Příčiny intoxikace bývají různé. Může se jednat o pokus o sebevraždu, náhodnou záměnu (hlavně u dětí a seniorů), při alkoholizmu, nebo když někdo neodhadne své hranice. (Pokorný, 2003)
Orientačně si můžete vypočítat hladinu alkoholu pomoci KALKULAČKY.
Jak postupovat při otravě
Dbej na vlastní bezpečnost! Podnapilí lidé mohou být agresivní, a proto musíte být obezřetní. Velmi lehce a rychle se ze zachránce může stát raněný.
Při dostatečném vědomí postižené osoby, se snažíme vyvolat zvracení (často k němu dochází spontánně).
Zvracení vyvoláme nejlépe podáním slaného a teplého vodného roztoku. Tím zabráníme dalšímu vstřebání látky. Zvracení se nesmí vyvolat u osob, které dostatečně nereagují na oslovení nebo zatřesení. Obsah žaludku by mohli vdechnout a začít se dusit. (Hasík, 2012)
Pokud postižený nereaguje na oslovení nebo zatřesení, postupujeme jako u bezvědomí:
Osobě, která dýchá normálně, držte hlavu v záklonu.
Volejte záchrannou službu. Stav vědomí kontrolujte pravidelně až do příjezdu záchranné služby.
Kdyby osoba začala zvracet, přetočte ji na bok a nechte zvratky spontánně vytéct. Poté postiženého otočte na záda a znovu vyšetřete, zda dýchá normálně.
Když osoba nedýchá normálně, zahajte resuscitaci.
Zabezpečte tepelný komfort.
Zkontrolujte, jestli osoba nemá nějaká přidružená zranění, jako jsou např. krvácející rány.
Otrava alkoholem je závažný stav, který muže končit smrtí. Potkat v pátek večer na ulici opilce není nic neobvyklého, a proto je potřebné vědět, jak podat první pomoc. I v tomhle případě však platí, že nejjednodušší je samotné otravě zabránit. Pokuste se osobě domluvit a zastavit ji v pití předtím, než se “upije k smrti”.
Bibliografie
Fotografie z kurzů. 2016. Praha: PrPom.
Dobiáš-INTOXIKÁCIA ALKOHOLOM – OPILOSŤ „http://www.dobiasovci.sk/zdravotnici_sk.html“ http://www.dobiasovci.sk/zdravotnici_sk.html
RABOCH, J., ZVOLSKÝ, P. et al. Psychiatrie. První vydání. Praha : Galén, 2001. 622 s. s. 183–200. ISBN 80-7262-140-8.
POKORNÝ J., a kol. Lékařská první pomoc. První vydání. Praha : Galén. 2003,2005. 351 s. s.227-233. ISBN 80-7262-214-5.
HASÍK, Juljo a Pavel SRNSKÝ. Standardy první pomoci. 2., přeprac. vyd. Praha: Český červený kříž, 2012. ISBN 978-80-87729-00-7.