_edited.png)
Popálenina vzniká působením tepla na kůži resp. sliznici, kdy dochází k poškození její celistvosti. Kůže je tak vystavená riziku vzniku infekce. V důsledku poškození buněk dochází i k úniku tekutin a v nejzávažnějších případech k rozvoji popáleninového šoku.
Většina popálenin 1. stupně si nevyžaduje návštěvu lékaře a hojí se spontánně. Rozsáhlé popáleniny na těle jsou však vážný život ohrožující stav, který si vyžaduje odbornou pomoc. Jejich léčba bývá dlouhodobá, komplikovaná a často s trvalými následky. Důležitost prevence před popáleninami nám připomíná i mezinárodní den proti popáleninám, který byl vyhlášen na 8. října.
Závažnost popáleniny závisí na několika faktorech:
1. Věk postiženého – nejrizikovější jsou děti do 3 let a senioři nad 65 let. 2. Rozsah popáleniny – udává se v procentech tělesného povrchu. Pro odhad velikosti zasažené plochy můžeme využít:
a) pravidlo 9 – celkový povrch těla je rozdělen na oblasti, které představují 9%: hlava 9 % trup (zepředu + zezadu): 18 + 18 % horní končetiny: 2 × 9 % dolní končetiny: 2 × 18 % genitál: 1 %
b) dlaně se sevřenými prsty, jejíž povrch představuje 1% celkového povrchu těla.
3. Hloubka (stupeň) popálení – dle hloubky, do které byla kůže poškozena, se rozlišují tři základní stupně poškození:
1. stupeň – nejčastěji způsobená sluníčkem nebo krátkodobým dotykem horkého předmětu. Typickým příznakem je zarudnutí a bolest, někdy i otok. Kůže je neporušena a většinou se popálenina hojí spontánně do několika dnů.
2. stupeň – závažnější popálení. Tvoří se puchýře, kůže je červená a citlivá. Mohou se tvořit jizvy.
3. stupeň – nejzávažnější poškození kůže. Paradoxně nebolí, protože došlo k poškození nervových zakončení. Kůže je bíla až šedobílá, zuhelnatělá. Vyžaduje si chirurgický zákrok. (Popáleniny)
Každá popálenina, která postihuje více než 15% tělesného povrchu u dospělého a 10% u dětí, je život ohrožující a je nutná hospitalizace.
4. Lokalizace popáleniny – při popálení určitých části jako jsou např. ruce, dochází k poruše funkce. Na jiných např. obličeji, se spíš jedná o estetickou stránku.
První pomoc u popálenin:
Zastavte působení tepla.
Pokud se jedná o hořící oděv, uhaste ho nejlépe válením po zemi nebo pomocí pokrývky/kabátu. Hořící člověk má tendenci utíkat, tím však hoření jenom podporuje.
Při opaření je potřebné co nejrychleji sundat oděv (nesundáváme však pevně lnoucí částí oděvu).
Chlaďte postižená místa.
Pokud se jedná o lokální popáleninu, chlaďte do úlevy od bolesti, nejlépe tekoucí vodou. Nezávažné, malé popáleniny 1. stupně si většinou nevyžadují lékařské ošetření a hojí se spontánně. Na takové popáleniny je možné aplikovat přípravky obsahující panthenol. Na překrytí je vhodné použít hydrofilní, antiseptické náplastě.
Při rozsáhlých popáleninách (nad 20%) chlaďte jen jednorázově a krátkodobě.
Sejměte náramky, prsteny, náušnice. (Hasík,2012)
S postiženými plochami manipulujte co nejméně. Každý nešetrný pohyb způsobuje bolest a zhoršuje stav.
Pokud se jedná o rozsáhlé popálení, nebo popáleninu 3. stupně, volejte ZZS.
Kontrolujte stav vědomí do příjezdu sanitky.
V případě, že pacient nedýchá normálně, zahájíme resuscitaci.
Bibliografie
Fotografie z kurzů. 2016. Praha: PrPom.
HASÍK, Juljo. 2012. Standardy první pomoci. 2., přeprac. vyd. Praha: Český červený kříž. ISBN 978-80-87729-00-7.
POKORNÝ J., a kol. Lékařská první pomoc. První vydání. Praha : Galén. 2003,2005. 351 s. s.227-233. ISBN 80-7262-214-5.
Popáleniny. 2016. I-lekarna.cz [online]. Cit. [2. 10. 2016]. Dostupné z: