_edited.png)
Jak vařit v horách v zimě — úvod
Ráda se vydávám několikrát do roka na cesty do Čech, do zahraničí, do hor i nížin. A nedílnou součástí balení bývá i příprava jídelníčku a nákup potravin na celou akci. Nejsem žádný certifikovaný „odporník“ na výživu, ale dá se říci, že už nějaký ten pátek pracuji v oboru. Nepatřím mezi lidi, co věří v zázračnost některých potravin ani v reklamu a haló okolo toho. Ale řekla jsem si, že bych některé potraviny a superpotraviny či pochutiny mohla vyzkoušet na vlastní kůži.
Tento příspěvek berte spíše jako řadu tipů, co se mi osvědčila, někomu to může vyhovovat, někomu ne. Přece jen jsme každý jiný. ;-) Většinou celý jídelníček sestavuji do tří hlavních chodů, z nichž snídaně a večeře bývá připravená v ešusu, oběd studený a během dne i nějaké ty svačinky.
Dva základní principy vaření v zimních horách
1) Lidské tělo jako auto…
Ráda používám přirovnání k autům, pokud do něj natankujete nekvalitní benzín, tak nepojede zrovna podle představ. To samé by se dalo říci i o lidském tělu. Představte si, že jedete na 14 dní do hor, kde nebude možnost dokoupit potraviny, celou dobu nesete jídlo na zádech. Takže požadavky jsou jasné, aby to moc nevážilo a aby to mělo tu nejlepší výživovou hodnotu. Ale ne jen ve smyslu kalorií. Jde o to, aby jídlo nebylo jen plnič žaludku, ale mělo i „něco navíc“. A tím myslím vitamíny, minerály, enzymy… Zaručeně to na sobě poznáte, tělo bude regenerovat rychleji, únava se dostaví až po delší době a budete čilejší navzdory např. náročným výšlapům s krosnou na zádech.
2) Zbavte se vody!
Při cestování v zimních horách nám největší škodu na potravinách způsobí voda, která je v nich obsažená. Kromě toho, že potravinám přidává na objemu a na hmotnosti, což se nám rovněž vůbec nehodí, voda především mrzne a tím potraviny může vážně poškodit, snížit jejich kvalitu a zhoršit či znemožnit jejich poživatelnost. Naopak s dostupností vody v zimních podmínkách nebývají díky zásobám sněhu potíže. Jako ideální řešení se tedy ukazuje potraviny vody zcela zbavit a dodat ji zpět až během vaření. Tímto pravidlem jsme snadno získali přehled o tom, které potraviny se do hor hodí a které nikoliv.
Potraviny vhodné do zimních hor
Sušená zelenina (méně vhodná je mražená zelenina — ta vodu obsahuje)
Sušené maso, popř. „tvrdé“ masné výrobky (salámy typu vysočina, sušené maso)
Sušené či kandované ovoce
Instantní potraviny všeho druhu (hlídejte si ale jejich kvalitu, aby byly dostatečně výživné a pestré)
Tavené sýry, tvrdé sýry rozumné kvality, sušené mléko
Pečivo typu libanonský/arabský/pita chléb, suché krekry či suchary (jejich nevýhodou je křehkost a větší objem)
Potraviny nevhodné do zimních hor
Chléb a další kynuté pečivo (má velký objem a v mrazu se drolí a ničí)
Čerstvá zelenina a ovoce (zmrzlé jablko je skvělé jako zbraň, moc se ale nenajíte)
Mléko a „měkké“ či „tekuté“ mléčné výrobky (jogurty, zrající sýry, pomazánky)
Potraviny, po kterých zůstává větší množství obalů, které jsou např. těžké nebo neforemné
Potraviny vyžadující dlouhou tepelnou úpravu (syrová rýže, syrové těstoviny, syrová čočka atd.) — delší čas přípravy je nevýhodný také proto, že spotřebujete více plynu/benzínu do vařiče.
Snídaně v zimních horách
Na snídaně jsou výborné nejrůznější varianty vloček, müsli a instantních kaší zamíchaných dohromady s ořechy či sušeným ovocem.
Domácí müsli snadno a rychle
Müsli si každý může doma vyrobit před cestou dle chuti. Magdalena Dobromila Rettigová ze mě není, ale prostě a jednoduše:
Dej do mísy vločky (ovesné), hoď do toho směs ořechů, semínek, rozinek…, co máš rád.
Oslaď směs medem/javorovým sirupem dle libosti. Možno dochutit např. skořicí či vanilkou, strouhanou čokoládou.
Přidej (na 0,5 kg ovesných vloček) cca 4 lžíce vody/mléka, aby byly vločky vlhké.
Dej zapéct do středně vyhřáté trouby a peč při 180°C.
Po 10 min směs prohrábni, aby byla rovnoměrně propečená. Müsli lze rovněž dochutit i sušeným ovocem, ale doporučuju přidat až po upečení.
Varianty k müsli:
Vloček existuje spousta druhů, místo ovesných leze použít kukuřičné, rýžové, amaranthové, hrachové, pohankové, pšeničné, špaldové (ty pohankové ale ochutnejte doma předem, než si jich vezmete kilo na hory…). Na oslazení směsi lze použít kromě klasického cukru i med, javorový sirup, agávový, pšeničný datlový, melasu… rozdíly jsou v glykemickém indexu a taky v obsahu minerálních látek
Pokud vám chybí fantazie, koukněte do kapitoly veselý pytlík. Jinak ke sladké variantě müsli, lze vyrobit i slaná. Místo cukru koření, sójová omáčka, klobásu, sýr, cibulku, sušenou zeleninu…
Kaše dobrá, dám si nášup!
Místo müsli lze také připravovat na snídani nejrůznější instantní kaše. Instantní ovesnou kaši zná asi každý, ale jezte třeba 14 dní to samé dokola. Super obměnou jsou různé druhy instantních kaší: kukuřičná, rýžová, špaldová, pohanková, jahelná… Lze dochutit opět oříšky, ovocem, čokoládou nebo i zajímavou chuť dostanete přidáním instantního mléka či pudinku Créme Olé od Dr. Oetkera.
Instantní směs na ranní super kaši není žádný zázrak a můžete si jí snadno připravit sami. Já používám recept na 1 osobu tento:
4 lžíce vloček,
2 lžíce směsi (ořechy, různá semínka, sušené ovoce, atd.),
2 lžičky sušeného mléka
1 lžička cukru (není nutná, záleží na tom, jak sladkou směs jste přidali výše)
popř. dodat vanilku nebo skořici podle chuti
to celé do zipovacího sáčku — a takhle můžete nachystat nekonečné množství porcí pro jednu osobu. Snadno se to pak počítá a taky se to snadno balí.
Obědy pro horaly
Ze zkušenosti obědy většinou řeším studenou variantou, aby se člověk moc nezdržoval přes den vařením. Ovšem pozor na klasický chleba, ten po té co zmrzne strašně drobí a chutná také nic moc. Pokud brát chleba, tak např. žitný či lisovaný celozrnný chleba, ten přece jen snáší teplotní výkyvy a deformaci v batohu lépe než jiné. Výborné jsou také nejrůznější placky typu tortilla, pitta, arabský chléb či čapátí.
A co k tomu? Co vás napadne. Pro masožravce špek, šiška salámu, ze které se postupně ukrajuje. Dále nejrůznější tavené sýry, tvrdé sýry apod. Alternativou ke klasické májce, kterou zná každý, mohou být i zeleninové paštiky fazolová, bylinková, houbová, brokolicová aj.
Bez teplého oběda v horách ani ránu!
To, že na dlouhých pochodech je vaření během dne velmi nepraktické, ví asi kde kdo. Ale jak nasytit opravdové hladovce? Variantou je polévka do termosky. Během ranního vaření vytřiďte stranou jednu termosku, pokud možno se širším hrdlem. Počítejme s objemem 1l (lehký oběd pro 2 osoby) a házejme dovnitř:
kostku bujónu
2 hrsti sušené/mražené zeleniny (tu mraženou předem ohřejeme ve víčku ešusu, které kryje samotný ešus, v němž si vaříme vodu — výsledná směs pak bude k obědu teplejší)
1-2 hrsti kuskusu (ne víc! kuskus nabude na objemu a může vám termosku i ucpat, navíc se pak již nepromísí se zbytkem směsi a budete ho z hrdla termosky dloubat syrový)
na kousky nakrájenou klobásku nebo třeba uzené či sušené maso
další drobnosti pro chuť
dolijte po okraj vroucí vodou, zavřete a vražte do batohu.
Když začnete v půli cesty šilhat hlady, stačí udělat zastávku na 15 minut a jste po obědě. Pokud to z termosky naléváte, získáte nejprve silnou polévku, po které si můžete nasypat do ešusu nebo vybrat lžící výživnou horkou směs.
Doplňující tipy:
Není třeba kuskus, vzhledem k tomu, že termosku máte na zádech půl dne, udělají se v ní i normální těstoviny. Doporučuji polévkové nudle. Pro intouše samozřejmě těstovinová písmenka.
Nebojte se experimentovat! Časem jistě kápnete na recept, který si na cestách zamilujete.
Konec první části
A to je pro dnešek vše! Pokud se Vám článek líbil, můžete se podívat na jeho druhou část, ve které si povíme něco o cestovních svačinkách a o tom, co všechno se dá vymyslet na večeři… Tak zase příští čtvrtek!
Poznámka
Tento článek vznikl na přání účastníků zážitkového kurzu „První pomoc v zimních horách“, který již od roku 2014 pořádáme v Krušných horách. Právě chystáme další ročník zimního horského kurzu — pojeďte s námi! Více informací zde. Autorkou úžasného workshopu, na základě kterého článek vznikl, i článku samotného, je lektorka první pomoci Gabča Tóthová.
Comments