Mýtus 39 — Omrzliny je potřeba třít sněhem

Jak to celé vzniklo?

Jedná se o rozšířený mýtus o první pomoci z horského prostředí. Předchází mu snad už jen domněnka, že alkohol podchlazeného pořádně zahřeje, o tom jsme už ale psali – čtěte ZDE. Proč někoho napadlo třít omrzlé končetiny sněhem je asi jasné – tření přece vytváří teplo…  

Proč to nefunguje?

Tento postup je chybný, omrzlinám nepomůže, naopak je může ještě zhoršit. Příčin je hned několik:

1.  Sníh, ať už je jeho aktuální teplota jakákoli, je vždy studenější, než povrch kůže. Kontaktem s kůží se proto začne rozpouštět, ale jeho povrch rychle zmrzne. Je to stejné, jako když děláte sněhovou kouli bez rukavic. Zasažené místo se tak ještě více ochladí!

2.  Asi nejzásadnějším důvodem je krystalická struktura sněhu. Zmrzlá voda vytváří různé druhy krystalů od vloček, přes kvádříky, až po pravidelné mnohostěny. Nedbaje tvaru, všechny struktury jsou velmi ostré, takže dojde k mechanickému oděru kůže, většímu podráždění a zvýšení bolestivosti.

Takovou „metodu” tedy můžeme shrnout asi takto – pokud budeme třít omrzlinu sněhem, ještě více ji ochladíme, kůži podráždíme a postiženému způsobíme poměrně velkou bolest.

Pár slov k omrzlinám…

Je třeba mít na paměti, že omrzliny vznikají hlavně na okrajových částech těla, typicky na prstech rukou či nohou. Důvodem je nízká tělesná teplota periferie a naopak vyšší teplota centra těla. Touto tzv. centralizací krevního oběhu se podchlazené tělo snaží udržet krevní průtok v životně důležitých orgánech, jako je třeba mozek nebo srdce. Naopak ale omezí průtok krve do méně důležitých periferních částí těla, proto právě zde vznikají omrzliny nejrychleji. Dalším mechanismem vzniku omrzlin je přímé působení chladu a studeného větru na postiženou část těla.  

Omrzliny dělíme do tří stupňů:

a)  První stupeň se projevuje zarudnutím kůže, která je chladná, hůře citlivá a může být i oteklá.

b)  Druhý stupeň tvoří puchýře na kůži, která postupně žloutne a fialoví.

c) Třetí stupeň se projevuje černým zbarvením. Tkáň je křehká, odumřelá a už se nedá zachránit. Takový stav často končí amputací prstu, nebo dokonce i větších částí končetiny.

Omrzliny – jaká je správná první pomoc?

Stejně jako u všech stavů, je především důležité včasné rozpoznání.

U prvního stupně omrzlin může pomoci trocha pohybu končetiny, tímto mechanismem se tak nažene více krve do postižené končetiny a můžete tak odvrátit závažnější stav. Omrzliny je také dobré krýt a zabalit do teplého oblečení. Po příchodu do civilizace lehké omrzliny pomalu a pozvolna zahřívejte, pomoci může třeba vlažná, nikoli horká, lázeň.

Jde-li ale o těžce podchlazeného člověka v horách, který má vážné omrzliny, zde již žádný pohyb nemá smysl. Nenuťte dotyčného k žádnému pohybu! Volejte 155 nebo jiné číslo tísňového volání v zahraničí, řiďte se všemi pokyny dispečerů. Neustále kontrolujte vědomí a dýchání. Podchlazeného zabalte do teplého oblečení, nezapomeňte také na izotermickou fólii. Ani placatka v takovou chvíli opravdu nezabere, nedoporučujeme ji používat (více ZDE). Počkejte na zdravotnickou pomoc, u takovýchto stavů je skutečně nutná.

Závěrem…

Chodíte občas v zimě bez rukavic, bez čepice a nepoužíváte ochranný jelení lůj? Tak se to může stát i Vám. Pokud takovéto, ale i jiné, chyby dělat už nechcete, tak s námi pojeďte na hory! Kurz „První pomoc v zimních horách“ vás rychle a zábavnou formou naučí, jak v horách přežít bez úhony a také jak pomoci těm méně zodpovědným. A co Vaši blízcí a známí – dali by si panáka v závěji? Nebo by vám „namasírovali“ omrzlinu sněhem? Dejte jim skutečně užitečný vánoční dárek! Poukázky na kurzy první pomoci najdete ZDE.

Zdroje informací:

1. BYDŽOVSKÝ, Jan. Akutní stavy v kontextu. Praha: Triton, 2008. ISBN 978-80-7254-815-6.

2. CAUCHY, Emmanuel. Průvodce horskou a cestovní medicínou. Praha: Cohen Property & Development, [2013]. ISBN 978-80-260-4762-9.

#Amputace #Omrzliny #Podchlazení #Prvnípomocvhoráchapřírodě