Jak to celé vzniklo?
Určitě jste sami podobnou situaci také zažili: seděli jste u oběda, zaskočilo vám sousto a začali jste se dusit. Ale než jste se stačili pořádně nadechnout, abyste ho vykašlali, už vás někdo iniciativně začal bušit do zad. Bez varování, vsedě u stolu, pořádnou silou a několikrát za sebou. Jaké to bylo? Pravděpodobně dost nepříjemné, protože to nejen bolelo, ale navíc vám to znemožnilo efektivní kašel. ,,Úder do zad” sice do první pomoci u dušení patří, ale vypadá jinak. Pojďme se na to podívat blíže…
Proč je to špatně?
Jak již píšeme výše – úder mezi lopatky (tzv. ,,Gordonův manévr”) se používá, ale měl by přijít ve správnou chvíli, a také ve správné poloze postiženého.
Zaprvé je třeba si uvědomit, že dušení může mít i mnoho jiných příčin – např. nějaké plicní či srdeční onemocnění. Pokud si tedy nejsme jisti, že jde o cizí těleso, je lepší se dotyčného zeptat, zda mu zaskočilo. (Může nám aspoň pokývat hlavou ANO x NE).
Jestli se skutečně jedná o dušení cizím tělesem, měli bychom vědět více o tzv. kašlacím reflexu. Je to velmi rychlý, silný a účinný mechanismus k vypuzení překážky ven z dýchacích cest. Proto nedává smysl mu nedat prostor a vždy hned začít bezmyšlenkovitě plácat dotyčného po zádech. Ten se totiž potom nebude moci pořádně nadechovat a vlastně mu tak kašlání ještě ztížíme. V doporučených postupech se doslova píše: ,,Aktivní intervence k odstranění obstrukce dýchacích cest cizím tělesem jsou potřebné až v okamžiku, kdy přestane být kašel účinný. Potom ale musejí být provedeny rychle a důrazně.” (1)
Musíme proto umět rozlišit tzv. ,,účinný” a ,,neúčinný” kašel (spíše již sípání) – podle toho se budeme rozhodovat, zda ještě vyčkávat nebo již přejdeme k vypuzovacím manévrům. Zde ale platí: když už musíme dotyčného ,,bouchat do zad”, je situace vážná. Nebude to tedy žádné poplácávání po zádech u člověka sedícího
rovně za stolem, ale musíme si ho předklonit a údery mířit dobře a rázně mezi lopatky. A také vědět, co dělat, když to nezabírá…
No a v neposlední řadě je třeba vždy pracovat i s psychikou postiženého. Dusící se člověk je vyděšený a může zmatkovat. Je proto nutné ho uklidňovat, komunikovat s ním a popisovat, co děláme: ,, Teď se předkloň a já tě bouchnu do zad, pomůžu ti”.
Dušení – Jak je to správně?
No a jak má postup u dušení tedy správně vypadat? Kolikrát ho mám do těch zad prašit a co když to nezabere? Kdy volat zdravotnickou záchrannou službu na lince 155? A je to u malých dětí stejné nebo se postupuje jinak? Přečtěte si tento článek ze série Neboj se pomoci., kde najdete vše podrobně popsané. Ale první pomoc čtením se učí špatně, dorazte proto radši na nějaký kurz první pomoci zážitkem. Jak si správně vybrat kurz? Mrkněte sem. A pokud si vyberete nás, budeme jenom rádi a těšíme se na kurzu :)
ZDROJE:
Doporučené postupy pro resuscitaci ERC 2015 /str. 39-40
Neboj se pomoci! — jak poskytnout první pomoc? Archivy — PrPom. PrPom — Zážitkové a teambuildingové kurzy první pomoci [online]. Dostupné z: https://www.prpom.cz/category/novinky-kurzy-prvni-pomoci/neboj-se-pomoci/
Comments