Mýtus 23 — Před masáží srdce je třeba zkontrolovat pulz

Jak to celé vzniklo?

Dnes se nejedná tak úplně o mýtus, ale o další z dlouhé řady přežitků. Kontrola přítomnosti pulzu patřila k základnímu vyšetření u bezvědomého. Změna ale nastala s novými pravidly resuscitace už v roce 2000 (Guidelines vydávané Evropskou resuscitační radou).

Měření pulzu u bezvědomého je retro. Jedná se o nepřesný, špatně proveditelný a zdržující postupový krok. Kvůli pulzu byste mohli ve výsledku rozhodnout o tom, že resuscitace nutná není, i když je tomu právě naopak…

Pulz — proč je to špatně?

Existují tři základní životní funkce — vědomí, srdeční činnost a dýchání. Ty jsou spolu velmi úzce provázané a na sobě závislé. Pokud člověk nereaguje na hlasité oslovení ani na zatřesení rameny, je v bezvědomí. Dále si potřebujeme ověřit, že i další 2 základní životní funkce jsou v pořádku. Protože ale oběhová a dechová činnost jsou na sobě silně závislé — ten, kdo dýchá, tak i tepe a naopak — stačí zjistit, že postižený dýchá normálně.

Jedním z důvodů, proč je zjišťování tepu tak ošemetné, je fakt, že jeho zjištění je náročné. Často nezvládáme naměřit tep ani sami sobě, natož někomu jinému. Obzvlášť ve stresu — to nahmatáte pulz i podlaze! Pro měření je důležité také přesné sledování času, po který musíme tep zjišťovat. Měřením tepu tak ztrácíme nepřiměřeně mnoho času, který bychom jinak mohli věnovat například resuscitaci nebo volání na záchranku. A aby toho nebylo málo, pokud se budeme svými prsty vrtat po straně krku zraněného příliš silně nebo příliš dlouho, může to jeho stav i zhoršit.

Oproti tomu je vyšetřování dechu mnohem jednodušší, sledujeme ho kratší dobu a výsledkem není žádná nicneříkající hodnota. Zjistit, že člověk dýchá normálně je snadné a pozná to úplně každý!

Jak je to správně?

Pokud zjistíte, že je člověk v bezvědomí, nepátrejte po pulzu — je to zbytečné! Kontrola dechu je mnohem jednodušší. Zakloňte postiženému hlavu tlakem na čelo a tahem za bradu, zjistěte, zda postižený dýchá normálně.

• Pokud nedýchá normálně — nedýchá vůbec, chčí nebo má lapavé dechy (lape po vzduchu jako kapr na souši), okamžitě zahajte resuscitaci. Stlačujte hrudník v jeho středu až do převzetí resuscitace záchranáři. Ve stlačování se pravidelně střídejte. Shánějte se po AED — automatizovaném externím defibrilátoru. Jde o přístroj, dostupný na mnoha veřejných místech (letiště, nádraží, obchodní centra, sportovní haly apod.), jeho označení je jednoduché — červená nebo zelená tabulka se srdcem a bleskem. AED je defibrilátor určený k resuscitaci právě laikům. Stačí jej zapnout, řídit se hlasovými pokyny a v případě, že bude doporučen výboj — odstoupit od postiženého do dostatečné vzdálenosti. Po podání výboje opět pokračujte v resuscitaci. Může se stát, že vám k resuscitaci dorazí ještě před záchranáři třeba policisté či hasiči, kteří AED také vozí v některých ze svých vozů.

• Pokud postižený dýchá normálně — ponechte jej v poloze na zádech, udržujte hlavu v záklonu až do příjezdu záchranářů a dýchání neustále kontrolujte. Volejte záchrannou službu na čísle 155. Můžete také využít zotavovací (dříve také stabilizovanou) polohu, ale jen v situaci, kdy postižený krvácí z nosu, úst či uší nebo zvrací a hrozí tak zatečení krve či zvratků do dýchacích cest. Stejně tak člověka přetočte na bok se zakloněnou hlavou ve chvíli, kdy potřebujete postiženého na chvíli opustit (třeba dojít si pro telefon, vyjít na signál k volání záchranky, jít otevřít dveře záchranářům).