Jak to celé vzniklo?
Téměř na každém kurzu první pomoci zazní otázka, zda při podezření na otravu houbami pomáhá mléko. Jistě jste i vy o téhle možné pomoci už slyšeli, tak se pojďme podívat, co je na tom pravdy…
Na otravu houbami mléko — proč to nefunguje?
Pití mléka porušuje základní bod první pomoci u otrav, tedy naředit požitou látku tekutinou. I když se to na první pohled nezdá, mléko se nechová jako tekutina v pravém slova smyslu. Jde spíš o směs vody, tuku a bílkovin. Hlavním problémem je, že se mléko při styku s kyselým žaludečním prostředím srazí. Jako ředidlo při otravě tak vůbec nezafunguje a toxická látka z hub se tak může nadále vstřebávat.
Jak je to správně?
- Sbírejte jen houby, které bezpečně poznáte.
- Při podezření na jakoukoli otravu, je nutné zamezit dalšímu vstřebávání jedu v trávicím traktu. Nejeví-li dotyčný známky poruchy vědomí a došlo-li k požití hub před méně než hodinou, vyvolejte zvracení (1). Nestrkejte ale nikomu do úst své prsty, je to nechutné a ještě byste se mohli úplně zbytečně poranit. Zvracení vyvolejte nejlépe podáním sklenice osolené teplé vody.
- Nyní zbytek toxické látky v žaludku nařeďte. Dotyčný (je-li při vědomí) by měl vypít po douškách 1 sklenici vody. (2).
- Dále je vhodné dotyčnému podat 10 tablet živočišného uhlí, ty je třeba rozkousat a následně zapít dostatečným množstvím vody, nebo je předem ve vodě rozpustit.
- V případě akutního stavu volejte záchrannou službu na čísle 155.
- Zajistěte zbytky hub a případné zvratky. Předejte je záchranářům, mohou pomoci při následné léčbě v nemocnici.
- Do příjezdu záchranářů postiženého neustále kontrolujte. V případě, že se stav dotyčného jakkoli změní, znovu vytočte 155 a postupujte přesně podle všech pokynů dispečera/ky.
- Při nejasných obtížích neakutního charakteru se můžete telefonicky poradit s lékařem Toxikologického informačního střediska, a to na čísle 224 91 92 93.
Pokud se chcete o otravách a jejich reálném řešení dozvědět více, tak přijďte na náš kurz Zdravotník zotavovacích akcí, kde se otravám věnujeme. Mýty o první pomoci jsou hlavně o tom, co rozhodně nedělat. Jak se ale vlastně poskytuje první pomoc? O tom píšeme seriál článků Neboj se pomoci! Po přečtení tohoto mýtu by vás mohl zajímat zejména článek „Otrava houbami”.
Zdroje informací:
- ŠEBLOVÁ, Jana a Jiří KNOR. Urgentní medicína v klinické praxi lékaře. Praha 7: Grada Publishing, 2013. ISBN 978-80-247-4434-6.
- BYDŽOVSKÝ, Jan. Akutní stavy v kontextu. Praha 10: TRITON, 2008. ISBN 978-80-7254-815-6.
Hezký den, Peter. Ano, takových příhod je bohužel spousta a máte jistě pravdu, že jej lidé používají už mnoho let. Proto budeme rádi, pokud nám s osvětou pomůžete i Vy, třeba jen tím, že budete tento článek šířit dál mezi své známé ;)
Otec ma nútil vypit´mlieko ked´si zmyslel, že tie huby čo sme s kamarátmi našli a zjedli boli jedovaté. Tak som ho vypil,huby boli samozrejme dobré. To bolo v roku 1992, otec mal túto informáciu oddávna, takže mýtus to bude starý, možno ešte z predminulého storočia.
Pájo, bylo by úžasné, kdybyste to ještě našla. To by byl cenný kousek do naší sbírky mýtů :)
Dobrý den, o otravě a mléku jsem kdysi jako dítě četla ve čtyřlístku, kdy Fifinka hledala mléko když se otrávili houbami. Naprostý nesmysl. Zajímalo by mě jestli to vymyslel autor nebo zda už to existovalo. Byl to tuším rok 95. Hezký den. Pája
Vážený Anonyme,
i když není naším zvykem odepisovat na zprávy, pod něž se autor neráčí podepsat, dnes to uděláme. Především proto, že je komentář plný dosti nenávistných osočení a není založen na nějakém konkrétním důkazu.
1) Všichni autoři na tomto webu píší bez nároku na honorář.
2) Tvrzení: „Za druhé laicky řečeno „pomáhá játrům bojovat proti některým škodlivinám“ (třeba i alkoholu).“, laicky nelaicky, uveďte metabolickou dráhu biotransformace konkrétního xenobiotika, ze které bude jasné, že mléko pomáhá. Navíc, co je to mléko? Mléčné lipidy, casein, laktóza? Že by hepatocyty potřebovaly konjugaci toxické látky s nějakou mléčnou složkou? Je na to konkrétní studie? Žádnou takovou neznám a považuji tento výrok za výkřik do tmy.
3) Až už je mléko čerstvé či UHT pasterované, většina zásadních složek zůstává nedotčena. Co se teploty týká, je to jedno, jakákoliv potrava či nápoj se při průchodu trávicí trubicí srovná s tělesnou teplotou.
4) Letální dávka NaCl je 3 g / 1 kg hmotnosti člověka. Pro dospělou osobu tedy něco přes 200 g, toto množství do osoby rozhodně nedostaneme. // Na tomto místě upřesňujeme, že slaným roztokem myslíme polévkovou lžíci ve sklenici vody. Vyzvracení pokrmu a podání 10–15 tablet živočišného uhlí je nutné.
5) Nu, a k tomu, abych přestal radit, „možná už navždy“, co na to říci, je to přes čáru, je to ubohé a pobavilo mě to na celé odpoledne — děkuji :-)
Je zřejmé že tento příspěvek psal naprostý laik, snad jen pro honorář.
Nebudu rozebírat velmi různé druhy jedů, (a jejich účinků,) které mohou houby obsahovat,
a zda k otravě došlo jedovatou houbou, či špatnou tepelnou úpravou.
I kdyby mléko vyvolalo průjem, pomáhá dostat škodliviny rychleji pryč z těla.
Za druhé laicky řečeno „pomáhá játrům bojovat proti některým škodlivinám“ (třeba i alkoholu).
Vlažné nejlépe čerstvě nadojené kravské kozí či ovčí mléko v množství kolem 0,5 litru, je mnohonásobně lepší než přesolit organizmus velmi slaným roztokem: Co je to!? „velmi slaný roztok“? Půl kila soli na litr vody? I kdyby to bylo jen deset deka soli , na litr vody, tak pacienta můžete zabít!, pokud se to postiženému nepodaří absolutně vše vyzvracet.
Mám panickou hrůzu z takovýchto rad, a nejdřív si to zkuste vypit sám.
Jistě pak přestanete radit, možná již navždy.
Zkuste sníst pouhou vrchovatou lžičku soli, to sice přežijete, ale uvidíte jak to s vašim organizmem zamává.
Věřím, že pak už vás v životě taková blbost nenapadne!
A raději již nepište o věcech kterým nerozumíte.