Jak to celé vzniklo?
Dříve se zaškrcovalo, zaškrcovalo se opravdu hodně a metoda „dočasné zaškrcovadlo“ existovala, dnes je tomu však úplně jinak.
Zaškrcování končetiny je extrémní metodou, kterou není radno používat jako první možnost zástavy masivního krvácení. Ale když už se pro zaškrcovadlo jednou rozhodnete, už jej nepovolujte, to laikům zkrátka nepřísluší.
Povolování zaškrcovadla — proč to nefunguje?
Během zaškrcování se v uzavřené části končetiny hromadí toxické látky. Proč tomu tak ale je? Do končetiny chybí volný přítok krve, ale i její odtok do zbytku těla. A jak určitě víte, jednou z funkcí krve je transport zplodin metabolismu. V zaškrcené končetině ale není volný tok krve, a tak se toxické látky v končetině nadměrně hromadí.
Je tedy jasné, že pokud byste se rozhodli zaškrcovadlo povolit, tak se veškeré toxické látky dostanou zcela volně do krevního oběhu zraněného. A to samozřejmě může být pro celý organismus problém….
Povolování zaškrcovadla je poměrně složitým procesem, který provádí zdravotnický personál a rozhodně nepatří do rukou laiků v rámci první pomoci.
Jak je to správně?
Jde-li o masivní krvácení, vždy vytočte 155.
Pokud potřebujete zastavit masivní krvácení, pak metodou první volby jsou prsty do rány. Jde o tlak prstů v rukavici přímo do krvácející rány. Ano v rukavici — vaše zdraví je to nejdůležitější. Nezapomínejte si nasadit rukavice kdykoli se chystáte manipulovat s druhým, jenž krvácí. Dobré je použít i nějakou savou vrstvu, přes kterou do rány tlačíte. Pokud tlak prstů do rány udržíte a krvácení už dále neprosakuje nebo nemusíte zraněného opustit (třeba dojít otevřít zamčené dveře záchranářům), pak metodu prstů do rány neměňte. Ne každé masivní krvácení musí v laické první pomoci skončit obvazem.
Pokud musíte zraněného opustit, nejste-li schopni tlak na ránu udržet nebo rána nadále krvácí, pak vytvořte tlakový obvaz. Použijte buď jeden dostatečně kvalitní hotový obvaz či dvě obyčejná hydrofilní obinadla, jedno stočené zatlačte do krvácející rány, druhým pevně utahujte a fixujte první obinadlo. Tlakový obvaz je třeba pořádně utahovat, špatně naložený obvaz by mohl krvácení ještě zhoršit. Pokud tato tlaková vrstva masivně prosakuje, pak přiložte další ve stejném složení.
A až v krajním případě, kdy protéká tlakový obvaz, naložte zaškrcovadlo. To by mělo být dostatečně široké a pružné, nejlépe to z lékárničky, nepoužívejte například tkaničky od bot, ty účel absolutně nesplní. Naložte jej nejlépe přes jednu vrstvu oblečení (košili, triko, kraťasy), ne přímo na holou kůži. Nikdy zaškrcovadlo nepřikládejte na kloub nebo do jeho okolí. Umístěte jej na střed paže nebo střed stehna. Důvodem jsou anatomické poměry — na předloktí a bérci jsou kosti dvě, zatímco paže a stehno má jen jednu kost. Zaškrcovadlo by tak na předloktí a bérci krvácení jen zhoršilo. První tři otáčky zaškrcovadla výrazně utahujte a zbytek zaškrcovadla již jen obmotávejte. Máte-li po ruce propisku či fix, čitelně vyznačte přesný čas naložení zaškrcovadla, a to ideálně do okolí zaškrcovadla na neporaněnou kůži. Je to totiž důležité pro následnou léčbu. Zaškrcenou končetinu můžete také chladit – vždy ale přes textilní vrstvu, využít můžete cokoliv z mrazničky.
Závěrem…
Uvědomte si, že zaškrcování končetiny je opravdový extrém, rozhodně není metodou první volby. Proto ještě před naložením zaškrcovadla vyzkoušejte jak metodu prstů do rány, tak i vytvoření tlakového obvazu. Výjimkami jsou amputace ruky nebo nohy či otevřená zlomenina s masivním krvácením. V těchto případech krvácení jiným způsobem často zastavit nejde.
Jednou naložené zaškrcovadlo už nikdy nepovolujte, nechte jej naložené až do příjezdu záchranářů.
Na všech našich kurzech si můžete zástavu masivního krvácení vyzkoušet, a to jak jinak než v realistických modelových situacích. Taktéž dostanete celistvé informace o tom, kdy a jak máte zaškrcovadlo správně použít, abyste to už nikdy nespletli. Kompletní nabídku našich ZÁŽITKOVÝCH kurzů najdete ZDE.
Mýty o první pomoci jsou hlavně o tom, co rozhodně nedělat. Jak se ale vlastně dělá první pomoc? O tom píšeme seriál článků Neboj se pomoci! Po přečtení tohoto mýtu by vás mohl zajímat článek “Zástava krvácení”.
Michal: Děkuji za hbitou a objasňující odpověď ;-).
/Myslím, že jsem měl tu čest Vás již potkat osobně v H.K. v prosinci 2017 na konferenci „První pomoc v boji“ (dal jste mi impuls přihlásit se na nadcházející kurz První pomoci v zimních horách ;-) ). Máte pravdu, byla velice zajímavá i pro mne, jakožto „armádního i lékařského laika“ -> čímž se přidávám k doporučení!/
Doplním ještě svůj názor: hemostatikum považuji za malý zázrak. Pozoruji, že v současnosti se již od termických hemostatik hromadně upouští (což je jistě dobře). Na druhou stranu (pomineme-li vysokou pořizovací cenu materiálu) považuji za škodu, že nejsou více prezentována civilní poučené veřejnosti (na 2 kurzech u Červeného kříže mi ani lektoři nebyli schopni vysvětlit použití hemostatik a konkrétní typy -> musel mi stačit internet a trpělivé samostudium téměř výhradně military tématiky :-/ ). Takže děkuji za vaše komplexní obzory a ochotu vysvětlovat laikům ;-).
Ve svém každodenním IFAKu (pro neznalé tzn. osobní, život zachraňující, lékárničce) nosím hemostatikum, které bych aplikoval na místa masivnějšího krvácení, kam lze VELICE OBTÍŽNĚ umístit tlakový obvaz (podpaží, třísla, krk,…), nebo jako sekundární způsob zastavení tepenného krvácení (na dalšího zraněného po použití tlakového obvazu). Určitě ho nepovažuji za první a jedinou možnost.
Už Vám tu nebudu zahlcovat prostor :-). Máte skvělé stránky, skvělé články a respektu-hodnou iniciativu obecně. Ostatní své nenechavé dotazy na Vás vychrlím na kurzu v Krušných horách :-p
Hezkou neděli.
Jan
Pěkný den, Jane,
obecně je třeba oddělit civilní medicínu od vojenské, tu civilní pak ještě rozdělit na profesionální a laickou. V tomto světle, kdy nedostatečně naložené zaškrcovadlo krvácení zhorší, a dostatečně naložené a po dlouhé době povolené, může způsobit toxémii, je zaškrcovadlo pomůcka, která laikům patří do ruky v krajní nouzi, nejlépe s operátorkou 155 na uchu.
K Vašemu dotazu. Po takto krátké době problém nenastane. V paměti ještě vyhrabávám starou poučku o „dočasném zaškrcovadle“ do 7 min, které mělo sloužit jak píšete, tedy rychle zastavit, vyřešit obvazem, povolit. Především pro hromadná neštěstí a málo zachránců. Práce s CAT místo Esmarchu řeší pěkně i časový problém.
A poslední, spíš myšlenka/dotaz, nejsem přesvědčen o aplikaci hemostatik v civilních podmínkách s dostupnou ZZS do pár chvil. Prokoagulační hemostatika jsou ještě v pohodě (ale nejsou právě pro svůj charakter bez rizika), ta termická už hodně komplikují finální chirurgické ošetření rány. Je tedy třeba určité zdrženlivosti v této metodě, i když je užitečná…
Pokud Vás tato témata zajímají hlouběji, odkážu na povedenou konferenci První pomoc v boji, která probíhá v Hradci Kr. vždy v prosinci. Pokud tedy nejste přímo z oboru (vojenský zdravotník), může pro Vás být účast velmi přínosná.
Pěkný zbytek neděle, Michal :o)
Dobrý den.
Rád bych se zeptal. Píšete: „dočasného zaškrcení“ — je to skutečně nebezpečný mýtus a povolení zaškrcovadla po delší době může stát pacienta život.“
S tím naprosto souhlasím: po delší době. Žiji však stále v přesvědčení, že mám-li zastavit masivní krvácení, mohu nejprve aplikovat škrtidlo (C.A.T. Tourniquet), čímž výrazně snížím průtok krve, abych „v klidu“ mohl aplikovat tlakový obvaz, popř. hemostatikum. Tato činnost mi zabere cca. 2 min., po kterých mohu škrtidlo OKAMŽITĚ OPĚT ODSTRANIT.
Můj dotaz: nastává riziko I PŘI KRÁTKODOBÉM (částečném a jednorázovém) zaškrcení, řekněme max. do 3-5 min.?
V praxi jsem si škrtidlem už několikrát pomohl i při netepenném krvácení z končetin (snížení průtoku krve, očištění místa poranění, příp. desinfekce v okolí rány, aplikace dostatečného krytí a opět „povolení kohoutku“). Ano, při práci s Esmarchem by to bylo náročnější, než C.A.T. ale princip zůstává stejný.
Děkuji
Dobrý večer, Libore,
ano, máte pravdu — adekvátním laickým řešením masivního krvácení z otevřené zlomeniny je zaškrcení dané končetiny. Zaškrcujeme vždy nad kloubem a na té části končetiny, která je blíže k srdci (je tam jen jedna kost), tedy na stehně a paži. Nemohu však nepodotknout, stejně jak píši v článku, že zaškrcování je extrémním postupem první pomoci a mělo by k němu tedy býti přistupováno až v krajním případě. // Tlakový obvaz bych zde skutečně vyloučil, a to ze dvou důvodů: a) vzhledem ke kostním úlomkům, které mohou „čouhat“ z rány, bych si dovolil tvrdit, že obvaz bude krev pouze odsávat, nikoliv stavět krvácení, že tedy bude neúčinný; b) právě ony kostní úlomky, které by se pod tlakovým obvazem zatlačily zpět do tkáně, by způsobily opravdu zbytečnou a krutou bolest.
K metodě tzv. „dočasného zaškrcení“ — je to skutečně nebezpečný mýtus a povolení zaškrcovadla po delší době může stát pacienta život. Důvodů je více, ale ten hlavní spočívá v tvorbě toxinů a chladnutí krve v dané zaškrcené části končetiny, pokud tedy zaškrcovadlo povolíme, pustíme tuto studenou „polévku toxinů“ zpět do oběhu a to může končit opravdu zle…
Souhrnem tedy, vzhledem k tomu, že jednou naložené zaškrcovadlo se již nesmí sundavat, a i jeho samotné použití je náročné a bolestivé, je vždy nutné uvážit, zda je skutečně tak nezbytné, jak říká první pohled.
Že zaškrcovadlo nepoužiji na tepené krvácení je jasne, ale jak třeba postupovat při otevřené zlomenině spojené se silným krvácením? Tam tlakový obvaz asi těžko použiji a přes tlakový bod to asi taky nezastavím. Mam dokonce dojem, že nám na zdravoťáku řikali, že v tomto případě nám nic jiného, než tlakový obvaz nepomůže, ale jistý si tím nejsem.
A co se týče povolování, když jsem byl malej, tk mi řikali povolovat mnohem častěji, možná jendou za 5 minut, nebo třeba i jendou za 3 minuty. I v takovém případě by povolování bylo tak nebezpečné?