Mýtus 51 — Před resuscitací je třeba prudce udeřit do hrudníku — PrPom

Mýtus 51 — Před resuscitací je třeba prudce udeřit do hrudníku

Jak to celé vzniklo?Mýtus 51 — Před resuscitací je třeba prudce udeřit do hrudníku

Před několika lety se ještě před započetím resuscitace doporučoval prudký úder zaťatou pěstí do hrudníku. Šlo odborně o tzv. prekordiální úder.

Důvodů proč jej provést před samotnou resuscitací bylo vícero. Takový úder měl být použit u spatřeného náhlého bezvědomí se zástavou činnosti srdce, a to konkrétně pro léčbu fibrilace srdečních komor. Jeho výhodou mělo prý být také rozlomení hrudní kosti tak, aby bylo možné záhy provádět kvalitnější resuscitaci.

Co je na tom dnes ale pravdy? Má se takový úder skutečně provádět?

Prekordiální úder, proč je to špatně?

Stahy srdeční svaloviny jsou řízeny pomocí převodního systému – vláken, která umožňují po srdci rozvádět vzruch. Převodní systém je jako telefonní vedení, které předává svalovině srdce příkaz, aby se smrštila, a tak srdce vypudilo krev do celého těla. Z různých důvodů ale může dojít k tzv. fibrilaci komor, kdy převodním systémem srdce zcela chaoticky kolují vzruchy a srdce se namísto pravidelných smrštění jen neefektivně chvěje. Jak správně tušíte, srdce pak není schopno vypuzovat krev do těla tak, jak by mělo.

Problém u fibrilace je tedy elektrické povahy, musí se proto i elektrikou vyřešit. Sebesilnější rána do hrudníku nemůže ovlivnit dění v převodním systému srdce.

A hrudní kost? Tu jen tak nezlomíte… Samotná kost je velice pružná. Musí totiž odolávat neustálým všesměrným pohybům hrudníku a roztahování celého hrudního koše při dýchání. Ale především jde o hlavní ochranu srdce, ta přece musí něco vydržet. Navíc, rozlomená hrudní kost může být při stlačování hrudníku během resuscitace na škodu. Proč? Protože mechanismem resuscitace je prostý fakt, že tlakem na hrudní kost tiskneme srdce proti páteři a de facto za něj pumpujeme krev do těla.  

Mýtus 51 — Před resuscitací je třeba prudce udeřit do hrudníkuFibrilace srdce, jak je to správně?

Člověk s fibrilací potřebuje defibrilaci. Princip defibrilace je jednoduchý. Do oblasti srdce pustíme silný elektrický výboj, který naráz srdce „zrestartuje“. Po tomto restartu by se měl obnovit normální srdeční rytmus.

Automatizovaný externí defibrilátor (AED) je přístroj určený pro defibrilaci, který může obsluhovat kdokoli i laik. Najdeme jej na nádražích, letištích, velkých sportovních halách, obchodních domech, zkrátka tam, kde je velká koncentrace lidí. AED má velice jednoduché a intuitivní ovládání. Zachránce je k jednotlivým krokům navigován hlasovou nápovědou. Přístroj zhodnotí srdeční rytmus postiženého a sám rozhodne o nutnosti podání výboje.

A jak poznat, že má dotyčný fibrilaci srdečních komor? To nikdo bez vybavení nedokáže, proto vždycky jednáme tak, jako kdyby dotyčný fibrilaci měl. Při každé resuscitaci je proto dobré shánět se po AED. Nicméně jeho hledání nás nesmí zdržet od stlačování hrudníku. Hledejte AED proto jen ve chvíli, kdy na místě nejste jako zachránci úplně sami. Stlačování hrudníku je totiž stěžejní a má jednoznačně přednost.

Přístroj sám ale dotyčnému nepomůže. Hlavní práce zůstane na Vás! Defibrilace za použití AED je účinná jedině ve spojení se správně prováděnou resuscitací. A jak správně resuscitovat? To ze článků nevyčtete… Musíte si to zažít, prakticky se to naučit. Navštivte některý ze zážitkových kurzů první pomoci. Jak vybrat ten nejlepší, najdete třeba ZDE.

Mýtus 51 — Před resuscitací je třeba prudce udeřit do hrudníku

 

2 thoughts on “Mýtus 51 — Před resuscitací je třeba prudce udeřit do hrudníku

  • Dobrý den, Tomáši, máte pravdu, ale jedině v tom případě, že podtrhneme slovo ČASNÁ. Pokud je zachránce svědkem náhlého kolapsu nebo úrazu elektrickým proudem, kdy je postižený v bezvědomí a nedýchá normálně (u fibrilace komor je častým projevem gasping = lapavé dýchání), existuje jistá možnost, že by prekordinální úder mohl pomoci (takový úspěšný případ mám z první ruky od svého vyučujícího), nicméně, nelze jej doporučit jako zcela nevyloučitelný bod.

    Obecně se naše články zaměřují na zcela laickou první pomoc, kde je schéma jasné: 155 > masáž > aktivní sháňka po AED. Striktně se držíme Guidelines 2015, proto do článku nepíšeme postupy, které bývají i v odborných knihách psány petitem. Jinak, jak píšete, u komorové fibrilace je primární PP defibrilace, o tom není pochyb.

    Jen poznámka k poslední větě — dle mého je „izoelektrická křivka“ tak trochu oxymoron, však izo- napovídá konstantní funkci. Možná jste měl na mysli „izoelektrickou linii“, která je ovšem fyziologická a odpovídá EKG ST-segmentu. Defibrilace je obecně k ničemu u nešokovatelných rytmů, kam klasicky spadá asystolie (rovná čára), na kterou jste pravděpodobně narážel. // Ale to může být jen marginální rozkol v názvosloví. :o) Také nesmíme zapomenout, že monitor u sebe mít nebudeme a pokud ano, museli bychom patřit mezi těch pár lékařů, kterým bylo shůry dáno a záznam správně vyhodnotí (nebo jej aspoň nechytí vzhůru nohama :-D).

    Zdravím do Plzně :-) (LFP = Lékařská fakulta UK Plzeň?)

  • Měl jsem dojem, že prekordiální úder se s nějakou drobnou pravděpodobností povede jako časná nepřímá masáž srdce při zástavě. Rozeběhne zastavený sval jako mechanická obdoba nebo součást podání farmak (adrenalin?). Ne při fibrilaci, která se, jak je psáno, musí řešit defibrilátorem, který je ovšem sám o sobě při izoelektrické křivce na EKG k ničemu.

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..