Mýtus 67 — Při bouřce si lehnu na zem, abych byl co nejníže — PrPom

Mýtus 67 — Při bouřce si lehnu na zem, abych byl co nejníže

Jak to vzniklo?

Už od malička nám všem „tlučou do hlavy“, abychom se při bouřce neschovávali pod strom nebo jiné vysoké předměty. Selský rozum nám tedy velí zalehnout na zem. To není ale zdaleka tak bezpečné, jak by se mohlo na první pohled zdát.

Mýtus 67 – Při bouřce si lehnu na zem, abych byl co nejníže

Proč je to špatně?

Pokud nás zastihne bouřka v otevřeném terénu — na louce, poli… a lehneme si na zem, máme podstatně větší šanci, že nás zasáhne výboj, pokud blízko udeří blesk. Jak je to možné? Musíme si uvědomit, že blesk se dokáže šířit i v zemi či po ní, o vodě ani nemluvě.

Při nehodách způsobených bleskem může asi za jednu polovinu výboj blesku a za druhou polovinu následný proud v zemi. Rozdíl napětí mezi nohama je s ohledem na krokové napětí velmi různý. Zatímco u krávy činí tento rozdíl napětí 100 kV, u člověka s rozkročenýma nohama je to 50 kV, s nohama u sebe ale skoro 0 kV. (1)

Mýtus č. 67 – Při bouřce si lehnu na zem, abych byl co nejníže

 

Jak je to správně?

Obecně platí, že při blížící se bouřce bychom se neměli vůbec vydávat na cesty. Pokud nás už bouřka zastihne na cestách, rozumí se pěšky či na kole (auto je bezpečné), je důležité vyhledat co nejdříve úkryt v podobě budovy ze železobetonové konstrukce opatřené bleskosvodem. Pokud se žádná taková stavba v okolí nenachází, je možné ukrýt se v lese mezi malými stromy. Ideální je například lesní školka. Pokud není v okolí ani les, postačí obyčejný příkop u silnice. V žádném případě bychom se neměli ukrývat pod osamělé stromy, železné stavby, sloupy elektrického napětí, vodní plochy nebo třeba staré roubenky. Pokud jsme na kolech, sesedneme a vzdálíme se od nich co nejdále. 

Dejte ale pozor – pokud se nacházíte v horském terénu, nikdy nescházejte z cesty a nepoužívejte „zkratky“,  je to velmi nebezpečné a takto se stalo nesčetně nehod. Je třeba počítat i s horší viditelností a schůdností terénu za bouřky. Nacházíme-li se ve skupince, nezdržujeme se u sebe. Má to hned dva důvody: 

1) zvyšuje se plocha, do které by mohl blesk udeřit, 

2) pokud už někoho blesk zasáhne, je velká pravděpodobnost, že bude potřebovat resuscitaci.

Není-li v okolí žádný z výše uvedených bodů, kde bychom se mohli schovat, dřepneme si „na bobek“, nohy těsně k sobě (aby opět nemohlo dojít ke zkratu, kdyby blesk udeřil blízko nás) a pouze na špičky, schoulíme se do klubíčka a rukama si kryjeme uši (kvůli ohlušující ráně, která by se ozvala, kdyby blesk udeřil blízko nás).

Jak poznat že je bouřka nebezpečně blízko nás?

Bouřka je nejvíce nebezpečná do vzdálenosti 3 km (tj. zhruba 9 sekund mezi hřměním a bleskem), ale v bezpečném úkrytu raději zůstaňte až do doby, než bude bouřka alespoň 10 km vzdálená (tj. zhruba 30 s mezi hřměním a bleskem). (1)

A na závěr?Mýtus č. 67 – Při bouřce si lehnu na zem, abych byl co nejníže

 

Nezapomínejte, že prevence a plánování je základ. Plánujte proto váš pobyt v přírodě a túry dle předpovědi počasí. Hrozí-li např. odpolední bouřky, zkraťte túru nebo vyrazte ráno dříve.

Zaujalo vás téma prevence a plánování horské túry a chcete se dozvědět více? Přihlaste se na náš kurz První pomoc v letních horách, kde nejen toto téma probíráme. 

Videa

Zničující síla blesku:

https://www.youtube.com/watch?v=ltK5c60nBHQ

Fotbalisti zasaženi bleskem

https://www.youtube.com/watch?v=MNJRPOltifI

Blesk — slow-motion

https://www.youtube.com/watch?v=dukkO7c2eUE

Zdroje informací a obrázků

1.Gabl, Karl. Počasí na horách. 2013.

2. Hájková, Jana. Jak se chovat při bouřce. příroda.cz. [Online] 30. červen 2011. [Citace: 29. červen 2012.] http://www.priroda.cz/clanky.php?detail=1359.

3. Galásek, Jan. Bouřky. 2011.

 

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..