Byly letní prázdniny a tak jsme šli k babičce na návštěvu. Přišla i moje sestra s dětmi a společně jsme chtěli strávit hezkou neděli. Synovec (4), neteř (9) a má mladší dcera (5) si společně hráli v pokoji a já s ostatními jsme seděli v kuchyni a bavili se až do chvíle, kdy nás vyrušil zvuk skla padajícího na zem a následný dětský pláč a křik.
Holky se chtěly zavřít před synovcem v pokoji. Ten ale začal na dveře se skleněnou výplní tlačit tak, že po chvíli nevydržely a rozbily se.
Vyběhla jsem z kuchyně a uviděla vysklené dveře do pokoje. Před nimi stál synovec, který brečel a držel se za hlavu. Moje sestra u něj klečela, a snažila se zjistit co mu je. Já jsem přes rozbité dveře viděla svojí dceru, která měla zakrvácenou tvář, a po levé ruce jí stékal proud krve. Opatrně jsem přeskakovala kusy skla, abych se k ní dostala a sama neskončila s rozřezanou nohou.
Vzala jsem ji do koupelny, kde jsem začala zjišťovat, jak vážné jsou její zranění, protože na první pohled to vypadalo velmi zle. Nejdřív jsem jí umyla tvář a zjistila jsem, že má jenom trochu rozřezaný ret. Přiložila jsem jí na to několik ubrousků, které mi přinesla starší dcera, a krvácení se po chvíli zastavilo. S rukou to ale tak jednoduché nebylo. Vymyla jsem ránu od drobných skleněných střepin, a přestože mi nepřišla hluboká, silně krvácela. Babička mi přinesla úspěšně nalezený obvaz a tak jsem ho ihned na ručičku přiložila.
Celou dobu, co jsem jí ošetřovala, jsem se ji snažila utišovat a také jsem se snažila uklidnit sestru, která byla hrozně vystrašená a nedokázala udržet pod kontrolou své emoce ani hlas. Nevěděla, co má dělat, a hrozně panikařila.
Synovci spadl na hlavu obrovský kus skla a na hlavě měl otok tvaru švestky. Přes otevřené dveře do koupelny jsem ji instruovala, co má dělat. Dcerku jsem odvedla stranou a obvaz jsem jí stále tlačila přímo do rány. Po chvilce jsem ho nadzvedla, abych zkontrolovala sílu krvácení. Naštěstí sláblo a tak jsem jí pomocí náplastí oba okraje rány stáhla co nejvíc k sobě.
Moje sestra se zklidnila a synovci na otok přiložila studený obklad. Nakonec jsem ještě zkontrolovala neteř. Jí se naštěstí podařilo odskočit od dveří a tak měla pouze malé škrábance na rukou.
Když bylo vše vyřešené a děti i sestra byly v klidu, vyšla jsem ven a musela jsem uklidnit sama sebe. Až tehdy mi došlo, co se vůbec stalo, a že to mohlo dopadnout mnohem hůř. Byla jsem ráda, že jsme to zvládli i bez záchranky, a nemuseli jsme jet na chirurgii. Tuhle nešťastnou událost mi však bude pořád připomínat jizva, která zůstala mojí holčičce na ruce.
(Zdroj: Jitka K.)
Co měla Jitka udělat?
– krvácení se snažit ihned zastavit tlakem přímo na ránu
– obvaz neodstraňovat (v případě že obvaz začne prosakovat, vytvoříme novou vrstvu)
– při rozsáhlém krvácení volat záchranku
– pokud by v ráně měla zapíchnutý velký kus skla nesnažit se ho vytáhnout
– na otok přikládat studený obklad
– pokojným hlasem se snažit uklidnit zraněné a hysterické osoby (je dobré zaměstnat je malým úkolem)
Pokud jste také poskytovali první pomoc a chcete se o svůj příběh podělit, napište nám tudy. Na vaše příběhy se těší Ivet a Jitka.