DVANÁCTÝ PŘÍBĚH: KOLEJNÍ ORDINACE — PrPom

DVANÁCTÝ PŘÍBĚH: KOLEJNÍ ORDINACE

„V prvPOPP_012_kolejníordinace2ním ročníku jsem bydlela na koleji spolu s dalšími třemi medičkami. Jelikož studenti jiných oborů stále nemohli pochopit, že medičky se musí učit více než ostatní a neustále nám klepali na dveře a zvali nás na party, na dveře jsme si jako vtip vylepily papír s „ordinačními hodinami“. V té době však ani jednu z nás nenapadlo, co to může způsobit.

Byl konec semestru. Moje spolubydlící se už odstěhovaly a já jsem zůstala sama. Balila jsem si věci, protože druhý den jsem se chtěla také vystěhovat. Najednou mě ale vyrušilo klepání na dveře. Když jsem otevřela stáli tam tři kluci. Zeptali se, jestli stále ordinuji, protože jeden z nich si rozřízl ruku a potřeboval by to ošetřit. Chvíli jsem stála a přemýšlela jestli je to vtip nebo opravdu potřebují pomoc. Pak mi poraněný ukázal ruku na níž měl malou řeznou ránu. Chlapec byl očividně v podnapilém stavu a trochu jsem se ho bála, proto jsem jim jen říkala co mají dělat. Řekla jsem jim, aby mu na ruku něco přiložili a tlačili přímo na ránu. Když odešli pokračovala jsem v balení. Tehdy jsem ani netušila, co mě ještě ten večer čeká.

ZanedlouPOPP_012_kolejníordinaceobrazokho mi na dveře někdo znovu klepal. Otevřela jsem a tam opět stáli stejní kluci. Chlapec ten večer ještě něco popil a v opojení prorazil rukou skleněnou výplň ve dveřích. Tentokrát byla rána tak hluboká, že bylo vidět i šlachy na ruce. Krev stříkala všude. Kluk byl agresivní a jeho kamarádi měli co dělat, aby ho udrželi. Já jsem se ho už opravdu bála, proto jsem je opět pouze instruovala co mají dělat. Přikázala jsem jim to něčím škrtit. (Viz. Mýtus 21 – Velké krvácení je třeba zastavit zaškrcovadlem) Jeden z nich mu chytil ruku a silně stiskl. Já jsem zatím zavolala záchranku. Snažili jsme se ho vynést před kolej, abychom počkali na sanitku.

Kamarádi ho vzali do výtahu a já jsem seběhla dolů po schodech. Raněný ale stále bojoval a vytrhl se kamarádovi ze sevření. V tu chvíli z jeho ruky najednou vyteklo obrovské množství krve. Bylo to jako kdyby někdo rozlil kbelík červené barvy. I mně se z pohledu na takové množství krve udělalo špatně.

Měli jsme obrovské štěstí, že shodou okolností před kolejí byl zrovna doktor, který pomáhal vystěhovat svou dceru. Z auta okamžitě vytáhl lékařský kufřík a ruku mu zaškrtil. V té době už přijela i sanitka (ta tam byla velmi brzy) a o kluka se už postarali. Jak dopadl už nevím, ale já jsem se vracela na svůj pokoj zcela roztřesená a ještě dlouho jsem se z tohoto zážitku vzpamatovávala. Další rok jsme si už samozřejmě na dveře nic nelepily.“

(Zdroj: Nikola V.)

Co měla Nikola dělat?

  •  v prvním řadě chránit sebe, protože kluk byl agresivní
  • krvácení se snažit ihned zastavit tlakem přímo na ránu
  • pokud u sebe nic nemáme do rány vložíme prsty (samozřejmě se chráníme rukavicemi nebo vyzveme raněného aby tak udělal sám)
  • v tomto případě určitě volat záchranku
  • transport pacienta byl zbytečnýstačilo aby jeden šel čekat na záchranku před kolej

 

Pokud jste také poskytovali první pomoc a chcete se o svůj příběh podělit, napište nám tudy. Na vaše příběhy se těší Ivet a Jitka.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..