PATNÁCTÝ PŘÍBĚH: „LEHČÍ" NEHODA — PrPom

PATNÁCTÝ PŘÍBĚH: „LEHČÍ“ NEHODA

POPP_015_lehcinehodav2Byl všední den odpoledne, a já jsem v práci čekal na jednoho zákazníka. Najednou mi volala jeho manželka, že na cestě ke mně měli autonehodu a jestli bych pro ně nemohl přijet. Vyrazil jsem a asi po kilometru jsem dojel k té nehodě. Došlo k ní na okresní silnici mezi dvěma vesnicemi, kde nejezdí mnoho aut.

Při příjezdu jsem viděl dvě ošklivě nabouraná auta. Zajel jsem ke krajnici a šel jim pomoci. Manželka, která mi již předtím volala, mi popsala situaci. Prý se v ostré zatáčce srazili s protijedoucím autem. Moji klienti byli v pořádku, jen manžel stál stranou. Zřejmě se vzpamatovával ze šoku a nedělalo mu dobře se na nehodu dívat. Paní říkala, že u nich již přibrzdili nějací lidé a zavolali záchranku k ,,lehčí nehodě“ a z místa odjeli.

Při pohledu na stav druhého vozidla mi bylo jako automechanikovi jasné, že to lehčí nehoda určitě není. Auto bylo poměrně dost zdemolované a i přes vystřelené airbagy a použitý bezpečnostní pás, byl hodně ohnutý volant a palubní deska rozbitá o kolena řidiče. Napadlo mě, že člověk uvnitř musí být vážněji zraněný. Šel jsem tedy zjistit v jakém je stavu. Uvnitř seděl starší pán, nebyl zaklíněný, vypadalo to, že chce vystoupit, sílu na to ale neměl. Těžce dýchal, byl celý opocený a odřený, ale komunikoval se mnou. Zvláštní bylo, že byl až podivně klidný a mluvil velmi pomalu. Zeptal jsem se ho, zda ho něco bolí a on řekl, že ne a že prý mu nic není. To mi připadalo divné, měl jsem pocit, že takhle raněný člověk musí mít přeci hrozné bolesti.

Zvedl jsem proto telefon a na záchranku volal znovu s tím, že ten člověk je zřejmě ve vážnějším stavu, než jim řekl někdo přede mnou. Pak jsem u pána stál, kontroloval ho a čekal na ZZS. Nejdříve dorazili hasiči, záchranka chvíli po nich. Ale určitě to bylo déle než 15 minut, jedná se totiž o dost odlehlou oblast. Pak věci nabraly již rychlý spád, přijelo auto s lékařem a za malou chvíli přiletěl i vrtulník, který odvezl pána do nemocnice. Záchranáři se dále postarali i o mého klienta s manželkou a mě poděkovali za druhé zavolání.“

(Zdroj: Lukáš N.)

Co měl Lukáš dělat?

  • zajistit místo nehody (pokud to před ním nikdo neudělal)
  • volat ZZS

Pokud jste také poskytovali první pomoc a chcete se o svůj příběh podělit, napište nám tudy. Na vaše příběhy se těší Ivet a Jitka.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..