Resuscitace dětí — neboj se pomoci! — PrPom

Resuscitace dětí — neboj se pomoci!

resuscitace dětíNeboj se pomoci! každý týden ukazuje správné postupy první pomoci. Dnes nás čeká srovnávací článek. Jaké jsou rozdíly mezi resuscitací dospělých a dětí? Pro účely první pomoci chápeme jedince do puberty — je to, na rozdíl od výšky/váhy/věku, poměrně dobře odhadnutelné měřítko.

Co má dospělácká a dětská resuscitace společného?

Společný je cíl — tedy, koupit si čas. Ať už je resuscitovaný pacient jakkoliv starý, mačkáním hrudníku zabezpečujeme aspoň částečný rozvod krve po těle, jde především o mozek, který je obrovským závislákem — na cukru a kyslíku. Kvalitně prováděná resuscitace je prvním a nevynechatelným článkem řetězce přežití.

Čím se dětská resuscitace liší od té dospělácké?

  1. Hned první rozdíl přichází u malých dětí (kojenců a batolat), u kterých dech vyšetřujeme v leže na zádech, avšak hlava není hluboce zakloněná, volíme zde lehký záklon či spíše neutrální polohu.
  2. Pokud dítě nedýchá normálně, pak zahájíme resuscitaci.
  1. Děti se často dusí, do bezvědomí tedy upadají s malým či žádným množstvím okysličené krve, nabývá tedy na důležitosti umělé dýchání (pro školené zachránce). Dětskou resuscitaci zahajujeme 5 startovními vdechy.
  2. Po provedení startovních vdechů resuscitujeme v poměru 30 : 2 jako u dospělých, nebo 15 : 2 pokud resuscitují dva zachránci. Malé děti mačkáme dvěma prsty, juniory jednou rukou. Při vdechování nejdeme přes pacientův dechový odpor. Frekvence je stejná, tedy 100 – 120 stlačení za minutu.
  3. Děti mají velkou šanci na záchranu, proto zdržující hovor na ZZS (jsme na místě sami a nezvládáme telefonát a záchranu v jeden okamžik) trochu odkládáme… 155 vytáčíme po 1 minutě resuscitace — vychází cca na 3 cykly 30 : 2.
  4. V resuscitaci stále pokračujeme, střídáme stlačování a vdechy. Ukončit resuscitaci můžeme v následujících třech situacích:
    • Pacient se začne stlačování hrudníku bránit, začne normálně dýchat. Udržujeme průchodné dýchací cesty a informujeme ZZS o změně stavu.
    • Pacienta předáme do rukou záchranářů. Nemyslíme právě parkující sanitku, ale okamžik, kdy mají záchranáři připravené veškeré nádobíčko a resuscitaci od vás převezmou.
    • Jste natolik vyčerpaní, že budete za chvíli resuscitaci potřebovat sami…(Urgentní medicína, 2015)

Odlišností tedy není příliš, důležitý je ale nácvik a překonání obrovského stresu, který je v případě dítěte v bezvědomí a bezdeší jistě mnohonásobně větší, než v případě dospělých. Pokud pro vás informace v článku nebyly ničím novým, ale cítíte nedostatek v praxi — přihlaste se na některý z našich kurzů První pomoc u dětí.

Bibliografie

Urgentní medicína: Časopis pro neodkladnou lékařskou péči. 2015. České Budějovice: Mediprax CB, 18. ISSN 12121924.

Fotografie z kurzů. 2016. Praha: PrPom.

2 thoughts on “Resuscitace dětí — neboj se pomoci!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..