Mýtus 2 — Podejte mi zavírací špendlík, má zapadlý jazyk!

Jak to celé vzniklo? Tento hrůzný způsob mučení vznikl na základě skutečného doporučení ve starých příručkách o první pomoci. O problematice zapadlého jazyka a možnosti, že se jím člověk udusí, se už vědělo. Nicméně podrobná anatomie a mechanika dýchacích cest tehdy nebyla ještě známa tak dobře, aby z ní bylo možné odvodit jemnější techniku. Zapadlý jazyk[…]

polohování pacienta

Polohování pacienta — neboj se pomoci!

Správná poloha pacienta může mít zásadní vliv na jeho přežití. Není nutné se stresovat a učit se tisíce názvů pro různé polohy. Určit správnou polohu pacienta není nic těžkého. Neboj se pomoci! Poloha pacienta by mu neměla způsobovat bolest, nepohodlí či jinak zhoršovat jeho zdravotní stav. Pokud je pacient při vědomí, dýchá normálně a je-li[…]

zaklon_hlavy_jednou_rukou

Zprůchodnění dýchacích cest – neboj se pomoci!

Neboj se pomoci! a zachraň někomu život. Zprůchodnění dýchacích cest je jedním ze základních úkonů první pomoci a zvládnout by jej měl každý. Dýchá normálně či nedýchá normálně? To je oč tu běží… Na tuto modifikovanou otázku z Hamleta si naštěstí dokážeme v první pomoci odpovědět poměrně rychle. Pokud víme, jak na to. Úvodem bychom si měli[…]

Mýtus 18 — Diabetikovi nasypeme do pusy cukr

Jak to celé vzniklo? Dnes tu máme mýtus jak vyšitý. Diabetikovi v akutním stavu podat cukr je určitě správně, leckdy to zachrání i život. Velké nebezpečí se ale skrývá ve formě podání. Vzít cukřenku a rychle sypat diabetikovi cukr do pusy — to není to nejideálnější řešení. Proč je to špatně? U diabetika, kterému právě[…]

Mýtus 19 — Nebudu ho resuscitovat, co když má poraněnou páteř?

Jak to celé vzniklo? Ze strachu. Lidé se bojí pomoci. A když už by pomoci chtěli, neví jak, nebo je napadá spousta důvodů, proč právě v téhle konkrétní situaci oni pomoci nemohou. Žloutenka, HIV, poraněná páteř… Od účastníků našich kurzů často slýcháváme při jakékoli zmínce o nutné manipulaci s bezvědomým tuhle otázku — „Ale co[…]

Mýtus 14 — Při křečích celého těla je nutné zajistit otevřená ústa a držet postiženého, aby se tolik neklepal.

Jak to celé vzniklo? Lidé mají pocit, že člověku při celotělových křečích hrozí velké nebezpečí, a proto se snaží křečím jakkoli zabránit. Ať už jde o zalehnutí křečujícího vlastním tělem, držení končetin či celého těla nebo vkládání různých předmětů (kapesníku, obvazu) do úst, aby zůstala otevřená. Proč je to špatně? Obě konání, tedy jakékoli držení[…]

Mýtus 13 — Všichni tonoucí mají plíce plné vody.

Jak to celé vzniklo? Jedná se o omyl, který pramení ze starších postupů první pomoci, které obecně  na nějaký ten „vylévací manévr“ po tonutí pamatovaly. To není primárně špatně, chybná je hlavně myšlenka plic plných vody po úplně každém tonutí. Často se totiž stává, že se voda do plic během tonutí vůbec nedostane, a pokud[…]