Popáleniny — neboj se pomoci!

Popálenina vzniká působením tepla na kůži resp. sliznici, kdy dochází k poškození její celistvosti. Kůže je tak vystavená riziku vzniku infekce. V důsledku poškození buněk dochází i k úniku tekutin a v nejzávažnějších případech k rozvoji popáleninového šoku.

Většina popálenin 1. stupně si nevyžaduje návštěvu lékaře a hojí se spontánně. Rozsáhlé popáleniny na těle jsou však vážný život ohrožující stav, který si vyžaduje odbornou pomoc. Jejich léčba bývá dlouhodobá, komplikovaná a často s trvalými následky. Důležitost prevence před popáleninami nám připomíná i mezinárodní den proti popáleninám, který byl vyhlášen na 8. října.

Závažnost popáleniny závisí na několika faktorech:

1. Věk postiženého – nejrizikovější jsou děti do 3 let a senioři nad 65 let.
2. Rozsah popáleniny – udává se v procentech tělesného povrchu. Pro odhad velikosti zasažené plochy můžeme využít:

• a) pravidlo 9 – celkový povrch těla je rozdělen na oblasti, které představují 9%:
  hlava  9 %
  trup (zepředu + zezadu): 18 + 18 %
  horní končetiny: 2 × 9 %
  dolní končetiny: 2 × 18 %
  genitál: 1 %
• b) dlaně se sevřenými prsty, jejíž povrch představuje 1% celkového povrchu těla.

3. Hloubka (stupeň) popálení – dle hloubky,
do které byla kůže poškozena, se rozlišují tři základní stupně poškození:

• 1. stupeň – nejčastěji způsobená sluníčkem nebo krátkodobým dotykem horkého předmětu. Typickým příznakem je zarudnutí a bolest, někdy i otok. Kůže je neporušena a většinou se popálenina hojí spontánně do několika dnů.
• 2. stupeň – závažnější popálení. Tvoří se puchýře, kůže je červená a citlivá. Mohou se tvořit jizvy.
• 3. stupeň – nejzávažnější poškození kůže. Paradoxně nebolí, protože došlo k poškození nervových zakončení. Kůže je bíla až šedobílá, zuhelnatělá. Vyžaduje si chirurgický zákrok. (Popáleniny)

Každá popálenina, která postihuje více než 15% tělesného povrchu u dospělého a 10% u dětí, je život ohrožující a je nutná hospitalizace.

4. Lokalizace popáleniny – při popálení určitých části jako jsou např. ruce, dochází k poruše funkce. Na jiných např. obličeji, se spíš jedná o estetickou stránku.

První pomoc u popálenin:

1. Zastavte působení tepla.
   • Pokud se jedná o hořící oděv, uhaste ho nejlépe válením po zemi nebo pomocí pokrývky/kabátu. Hořící člověk má tendenci utíkat, tím však hoření jenom podporuje.
   • Při opaření je potřebné co nejrychleji sundat oděv (nesundáváme však pevně lnoucí částí oděvu).
2. Chlaďte postižená místa.
   • Pokud se jedná o lokální popáleninu, chlaďte do úlevy od bolesti, nejlépe tekoucí vodou. Nezávažné, malé popáleniny 1. stupně si většinou nevyžadují lékařské ošetření a hojí se spontánně. Na takové popáleniny je možné aplikovat přípravky obsahující panthenol. Na překrytí je vhodné použít hydrofilní, antiseptické náplastě.
   • Při rozsáhlých popáleninách (nad 20%) chlaďte jen jednorázově a krátkodobě.
3. Sejměte náramky, prsteny, náušnice. (Hasík,2012)
4. S postiženými plochami manipulujte co nejméně. Každý nešetrný pohyb způsobuje bolest a zhoršuje stav.
5. Pokud se jedná o rozsáhlé popálení, nebo popáleninu 3. stupně, volejte ZZS.
6. Kontrolujte stav vědomí do příjezdu sanitky.
7. V případě, že pacient nedýchá normálně, zahájíme resuscitaci.

Bibliografie

Fotografie z kurzů. 2016. Praha: PrPom.

HASÍK, Juljo. 2012. Standardy první pomoci. 2., přeprac. vyd. Praha: Český červený kříž. ISBN 978-80-87729-00-7.

POKORNÝ J., a kol. Lékařská první pomoc. První vydání. Praha : Galén. 2003,2005. 351 s. s.227-233. ISBN 80-7262-214-5.

Popáleniny. 2016. I-lekarna.cz [online]. Cit. [2. 10. 2016]. Dostupné z:

http://www.i-lekarna.cz/tema/popaleniny