top of page

Šok – neboj se pomoci!


Předpokládám, že každý z Vás už alespoň někdy v životě použil větu: „Byl jsem z toho v šoku!“. Ať už to bylo poté, co jste se dívali na televizi, přečetli si bulvární noviny, nebo některý z našich předchozích článků o první pomoci. Tenhle typ „šoku“ se dá snadno rozchodit, na rozdíl od šoku, o kterém se bavíme v první pomoci. Možná Vás teď „šokuji“, ale laik se skutečným šokem nedokáže udělat téměř nic. Vaše pomoc by měla spočívat v ošetření zranění a co nejrychlejší přivoláni odborné pomoci.

Co to je šok a kdy vzniká ?

Zjednodušeně řečeno příčina šoku je nepoměr mezi objemem a náplní krevního řečiště. (Pokorný, 2003) V důsledku poklesu tlaku dochází k nedostatečnému prokrvení orgánů a tím pádem se sníží dodávka kyslíku do tkání. Tělo se i přesto snaží udržet dostatečné prokrvení mozku a srdce a to i na úkor ostatních životně důležitých orgánu. To má za následek jejich nezvratné poškození a následnou smrt pacienta.

Rozvoj šoku můžeme očekávat při téměř každém větším poranění jako je krvácení, popáleniny, infarkt myokardu, nebo při silné alergické re

akci, kdy se rozvíjí anafylaktický šok. (V. Dobiaš) U anafylaktického šoku sice nedochází k úniku krve, ale k rozšíření cév, a tím je způsoben výše zmíněný nepoměr náplně a objemu. Typické příznaky pro šok jsou bledost, chladná kůže, studený pot, slabost, neklid nebo spavost, nevolnost, zrychlený dech, pocit žízně. S první pomocí nečekáme až do projevů prvních příznaků, ale snažíme se samotnému rozvoji šoku předejít, nebo ho zpomalit.

První pomoc

  1. Přesvědčete se o bezpečí okolí.

  2. Nejprve ošetřete poranění (zastavte krvácení, chlaďte popáleniny apod.). Snažte se o co nejkvalitnejší ošetření pacienta a tím zabránění rozvoji šoku. Pacient s rozvinutým šokem potřebuje odbornou pomoc, a proto se soustřeďte na poranění, které můžete v tom momentě ošetřit a zabezpečení příchodů záchranní služby.

  3. Zavolejte na 155. Každá minuta se počítá, proto se pokuste o co nejrychlejší přivolání záchranné služby.

  4. Pokud se jedná o anafylaktický šok a postižený má u sebe jeho vlastní adrenalinové pero (Epipen, Anapen), pomozte mu ho aplikovat. Sejměte horní kryt pera a přitlačte pero k zevní straně stehna postiženého. Vyčkejte 10 sekund a pero vytáhněte. Pokud osoba není schopna aplikace, udělejte to sami.

  1. Postiženého se snažte pohodlně uložit. Nejlepší je poloha v leže na zádech, abyste pak mohli kontrolovat dech a stav vědomí. Nesnažte se ho však dostat do této polohy násilím, hlavně když se jedná o podezření na poranění páteře. V tomto případě, byste měli s osobou co nejméně manipulovat.

  2. Pravidelně kontrolujte stav vědomí až do příjezdu záchranky. V tomhle stavu může osoba kdykoliv upadnout do bezvědomí.

  3. Zabezpečte tepelný komfort a psychickou podporu. Nezapomeňte osobu izolovat i zespodu, protože odtamtud uniká nejvíce tepla. Nestačí ji jenom něčím přikrýt. (Hasík, 2012)

Mějte na paměti, že při rozvinutém šoku rozhoduje každá minuta, a proto musíte konat rychle ale s rozvahou. Vaše hlavní úloha je ošetřit zranění, čímž zpomalíte rozvoj šoku. Samotný laik v této situaci nemůže se šokem nic víc udělat, a proto je jeho cílem co nejrychleji zabezpečit odbornou pomoc.

Bibliografie

Fotografie z kurzů. 2016. Praha: PrPom. V. Dobiáš – Prvá pomoc pre laikov http://www.dobiasovci.sk/laici_sk.html POKORNÝ J., a kol. Lékařská první pomoc. První vydání. Praha : Galén. 2003,2005. 351 s. s.227-233. ISBN 80-7262-214-5. HASÍK, Juljo a Pavel SRNSKÝ. Standardy první pomoci. 2., přeprac. vyd. Praha: Český červený kříž, 2012. ISBN 978-80-87729-00-7.

Commenti

Valutazione 0 stelle su 5.
Non ci sono ancora valutazioni

Aggiungi una valutazione
bottom of page