top of page

DEVATENÁCTÝ PŘÍBĚH: Resuscitace na ulici

Pán nevypadal jako bezdomovec. Tím, že byla zima a měl na sobě tlustou zimní bundu, nějaké kalhoty a ležel na břiše, nebylo vcelku poznat, o koho se jedná. Ještě k tomu ležel nešťastně u popelnic, a proto asi ostatní lidé jenom prošli kolem. Když jsme si pána všimly, okamžitě jsme se rozeběhly k němu a snažily se ho probrat. Nereagoval na bolestivý podnět a už vůbec na oslovení.

Řeknu vám, takový stres jsem ještě nikdy nezažila, ale pokračovala jsem ve 30 stlačení ku 2 vdechům, které jsem prováděla přes kousek igelitky od úboru. Problém byl ten, že kámoška v tom stresu řekla špatnou adresu a záchranka nás nemohla najít. Proto jsem tam volala ještě jednou, abych jim upřesnila adresu. Jen za tu dobu, co jsem pána resuscitovala, kolem nás prošla spousta lidí. Někteří se zastavili a koukali, jiní si nás nevšímali, ale nikdo z nich se nezeptal, jestli nepotřebujeme pomoc!

Asi po 2 cyklech jsme se vystřídaly a přijela záchranka. Ti byli tak rychlí, že jsem ani nestačila postřehnout, co všechno mu dělají. Pamatuji si, jak jsme tam vyklepané stály a koukaly na ně. Pak k nám přišel jeden ze zdravotníků a řekl, že jsme mu zachránily život. Jednalo se o infarkt myokardu. Byly jsme tak šťastné, že jsme mu pomohly.

V pátek jsme se za ním vydaly do nemocnice. Byl právě převezen na normální pokoj. Nejprve nevěděl, kdo jsme, ale po představení se rozplakal a kdyby mohl, tak by nám snad děkoval i na kolenou. Když jsme už byly na odchodu, přišla za ním jeho vnučka s maminkou. Mohlo jí být tak 5 let. Ty zářící oči si budu pamatovat celý život — jak uviděla svého dědečka zdravého a živého. Bylo to tak dojemné. Doteď nám chodí pán děkovat, i když nemá za co, takhle by se měl zachovat každý člověk. I když byla tato situace nepříjemná, dala mi toho hodně dobrého a hlavně mě utvrdila v tom, že chci zachraňovat lidské životy.

(Autor: Veronika D.)

Jak Veronika zvládla první pomoc u infarktu?

V první řade chceme pochválit obě holky za to, že se nezachovaly jako ostatní lidé, ale snažily se pánovi pomoci. Vzhledem k tomu, že ještě neměly výuku první pomoci za sebou, situaci zvládly úplně skvěle. Příště by však měly více dbát na svoji bezpečnost a nejprve osobu oslovit z dálky. Také oceňujeme, že když se Verča rozhodla pánovi dávat umělé dýchaní (do laické resuscitace umělé vdechy patří Mýtus 7 – Při resuscitaci se už nedýchá), snažila se chránit pomocí provizorní roušky.

Pokud jste také poskytovali první pomoc a chcete se o svůj příběh podělit, napište nám tudy. Na vaše příběhy se těší Ivet a Jitka.

bottom of page