_edited.png)
Jak to vzniklo?
Možná za to může Alexandre Dumas se svými Mušketýry? V těchto knihách a filmech přeci často slýcháme, že kordem jest nutno hrudník vlevo propíchnouti, aby srdce protivníkovo rázem zhaslo. Nežijeme už ale v dobách Ludvíka XIV., proto by bylo dobré vzít si na pranýř i tenhle mýtus.
Srdce je vlevo — proč je to špatně?
Srdce je v hrudníku umístěno uprostřed. Jediné, co mírně vybíhá vlevo, je levá srdeční komora.
Při resuscitaci využíváme srdce jako měch, který je neustále stlačován mezi hrudní kostí a páteří. Nejvýhodnější je tedy stlačovat srdce rovnoměrně — uprostřed hrudníku.
Jak je to správně?
Pokud jste svědky stavu, kdy někdo nereaguje na hlasité oslovení ani zatřesení rameny, přetočte postiženého na záda. Vytočte 155, řiďte se všemi pokyny dispečera/ky.
Zakloňte postiženému hlavu. Provedete to tak, že budete jednou rukou tlačit na čelo, prsty druhé ruky táhněte za bradu postiženého. Správný záklon hlavy je základem pro zprůchodnění dýchacích cest.
Vyšetřete dýchání. A jak dlouho dýchání kontrolovat? Dejme si na to 10 sekund, během nich by se měl postižený 2–3× normálně nadechnout.
Pokud člověk dýchá normálně (tak jako vy), držte jeho hlavu v záklonu až do příjezdu záchranářů. Dýchání neustále kontrolujte.
Pokud člověk nedýchá normálně (nedýchá vůbec, chrčí, lape po dechu), okamžitě začněte resuscitovat.
Máte-li k dispozici AED — automatizovaný externí defibrilátor, pošlete pro něj někoho z kolemjdoucích, stlačování hrudníku ale nepřerušujte. Nalepte dvě elektrody AED na hrudník postiženého přesně podle obrázkového návodu na elektrodách. Řiďte se všemi hlasovými pokyny přístroje. Pokud vás instruuje k „odstoupení od pacienta”, učiňte tak a nedotýkejte se jej. Před podáním výboje vždy zkontrolujte, že i všichni kolemjdoucí stojí v dostatečné vzdálenosti a postiženého se nijak
nedotýkají.
Srdce je umístěno ve středu hrudního koše, proto správné místo resuscitace je uprostřed hrudníku na spojnici hrudní kosti a prsních bradavek.
Pokud je místo masáže chybně zvoleno mimo střed hrudníku (třeba mírně vlevo), dochází k nerovnoměrnému zatěžování hrudního koše. To má za následek hned dvě nepříjemnosti: ztrácíte cennou sílu k účinné resuscitaci, dále tímto postupem zvyšujete riziko přidružených poranění zraněného — hrozí například zlomeniny žeber s následným rizikem pneumotoraxu (poranění plíce).
Hrudník při resuscitaci stlačujte o ⅓ hloubky, tzn. u dospělého o 5–6 cm. Rychlost stlačování (frekvence) by měla být 100–120 stlačení za minutu, to odpovídá skoro 2 stlačením za vteřinu. (1) Tlak na hrudník po každém stlačení uvolněte, aby se srdce mohlo naplnit krví, kterou vy následným stlačením ze srdce zase vypudíte. Že to nedokážete? Ale ano, dokážete! Pojďte se podívat na tohle VIDEO:
Naučit se správně resuscitovat není vůbec těžké. Jen se to tak úplně nedá zvládnout od obrazovky počítače. Tak se nezapomeňte zastavit na některém z našich kurzů, rádi vás kvalitní resuscitaci naučíme :)
Mýty o první pomoci jsou hlavně o tom, co rozhodně nedělat. Jak se ale vlastně správně první pomoc poskytuje? O tom píšeme seriál článků Neboj se pomoci! Po přečtení tohoto mýtu by vás mohl zajímat článek „Resuscitace s použitím AED“.
Zdroje informací a obrázků
ERC Guidelines | ERC Guidelines 2015 have arrived, download them now!. ERC Guidelines | ERC Guidelines 2015 have arrived, download them now! [online]. Copyright © 2018 European Resuscitation Council [cit. 07.10.2018]. Dostupné z: https://cprguidelines.eu/
Soubor:Gray970.png – WikiSkripta. [online]. Dostupné z: https://www.wikiskripta.eu/w/Soubor:Gray970.png
Patrick J. Lynch, medical illustrator – Wikipedia [online]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Hrudn%C3%ADk#/media/File:Thoracic_landmarks_anterior_view.svg
