top of page

Mýtus 51 — Před resuscitací je třeba prudce udeřit do hrudníku

Jak to celé vzniklo?

Mýtus 51 — Před resuscitací je třeba prudce udeřit do hrudníku

Před několika lety se ještě před započetím resuscitace doporučoval prudký úder zaťatou pěstí do hrudníku. Šlo odborně o tzv. prekordiální úder.

Důvodů proč jej provést před samotnou resuscitací bylo vícero. Takový úder měl být použit u spatřeného náhlého bezvědomí se zástavou činnosti srdce, a to konkrétně pro léčbu fibrilace srdečních komor. Jeho výhodou mělo prý být také rozlomení hrudní kosti tak, aby bylo možné záhy provádět kvalitnější resuscitaci.

Co je na tom dnes ale pravdy? Má se takový úder skutečně provádět?

Prekordiální úder, proč je to špatně?

Stahy srdeční svaloviny jsou řízeny pomocí převodního systému – vláken, která umožňují po srdci rozvádět vzruch. Převodní systém je jako telefonní vedení, které předává svalovině srdce příkaz, aby se smrštila, a tak srdce vypudilo krev do celého těla. Z různých důvodů ale může dojít k tzv. fibrilaci komor, kdy převodním systémem srdce zcela chaoticky kolují vzruchy a srdce se namísto pravidelných smrštění jen neefektivně chvěje. Jak správně tušíte, srdce pak není schopno vypuzovat krev do těla tak, jak by mělo.

Problém u fibrilace je tedy elektrické povahy, musí se proto i elektrikou vyřešit. Sebesilnější rána do hrudníku nemůže ovlivnit dění v převodním systému srdce.

A hrudní kost? Tu jen tak nezlomíte… Samotná kost je velice pružná. Musí totiž odolávat neustálým všesměrným pohybům hrudníku a roztahování celého hrudního koše při dýchání. Ale především jde o hlavní ochranu srdce, ta přece musí něco vydržet. Navíc, rozlomená hrudní kost může být při stlačování hrudníku během resuscitace na škodu. Proč? Protože mechanismem resuscitace je prostý fakt, že tlakem na hrudní kost tiskneme srdce proti páteři a de facto za něj pumpujeme krev do těla.  


Fibrilace srdce, jak je to správně?

Člověk s fibrilací potřebuje defibrilaci. Princip defibrilace je jednoduchý. Do oblasti srdce pustíme silný elektrický výboj, který naráz srdce „zrestartuje“. Po tomto restartu by se měl obnovit normální srdeční rytmus.

Automatizovaný externí defibrilátor (AED) je přístroj určený pro defibrilaci, který může obsluhovat kdokoli – i laik. Najdeme jej na nádražích, letištích, velkých sportovních halách, obchodních domech, zkrátka tam, kde je velká koncentrace lidí. AED má velice jednoduché a intuitivní ovládání. Zachránce je k jednotlivým krokům navigován hlasovou nápovědou. Přístroj zhodnotí srdeční rytmus postiženého a sám rozhodne o nutnosti podání výboje.

A jak poznat, že má dotyčný fibrilaci srdečních komor? To nikdo bez vybavení nedokáže, proto vždycky jednáme tak, jako kdyby dotyčný fibrilaci měl. Při každé resuscitaci je proto dobré shánět se po AED. Nicméně jeho hledání nás nesmí zdržet od stlačování hrudníku. Hledejte AED proto jen ve chvíli, kdy na místě nejste jako zachránci úplně sami. Stlačování hrudníku je totiž stěžejní a má jednoznačně přednost.

Přístroj sám ale dotyčnému nepomůže. Hlavní práce zůstane na Vás! Defibrilace za použití AED je účinná jedině ve spojení se správně prováděnou resuscitací. A jak správně resuscitovat? To ze článků nevyčtete… Musíte si to zažít, prakticky se to naučit. Navštivte některý ze zážitkových kurzů první pomoci. Jak vybrat ten nejlepší, najdete třeba ZDE.


Mýtus 51 — Před resuscitací je třeba prudce udeřit do hrudníku

bottom of page