_edited.png)
Odhrnula jsem žaluzii a zůstala jsem stát jako opařená. Venku ležel chlap v kaluži krve a údery do železného plotu se snažil zaujmout okolí. Když rodiče spatřili můj výraz v obličeji přiběhli se také podívat. Mamka okamžitě běžela ven aby mu pomohla. Já jsem ji následovala a tatínek zatím vzal telefon a volal na záchrannou službu.
Když jsme přišli k pánovi, byl při vědomí. Byl to bezdomovec a zjevně pod vlivem alkoholu. Komunikace s ním byla trochu problematická. Vyrozumět, co se snaží odpovědět na naše otázky, bylo místy komplikované a proto jsme mu otázky museli klást opakovaně, z čehož začínal být mírně podrážděný.
Ránu měl na temeni hlavy. Byla hluboká a krev z ní tekla proudem. Pravděpodobně si ji způsobil o železný plot do kterého následně bouchal. Nevěděli jsme, jak dlouho tam ležel, ale kolem něj už byla pořádná kaluž krve, ze které se mi dělalo špatně. Mamka mě poslala zpátky domů, abych rychle donesla nějakou utěrku a mraženou zeleninu z mrazáku, aby jí mohla přitlačit tepnu o kost.
Pán byl bledý a opocený a přestával s námi komunikovat. Při ztrátě takového množství krve jsme se báli, že nám upadne do bezvědomí. V té chvíli už naštěstí dorazila záchranná služba. Pro mě to byl velmi silný zážitek, který mi pak ještě dost dlouho připomínala sraženina krve před naším domem.
(Autor: Jana P.)
Co mohla Jana udělat lépe?
Dbát na svoji bezpečnost. Jsme velmi rádi, že se paní Jana snažila pomoci, ale z našeho pohledu se vystavila nebezpečí. Jak popisuje v příběhu, pán byl pod vlivem alkoholu a začínal být podrážděný. U takových lidí nevíme předpokládat jak zareagují a proto třeba postupovat velmi opatrně. V příběhu také nezmiňuje, že by si před poskytnutím první pomoci nasadila rukavice.