top of page

Popáleniny — neboj se pomoci!


Popálenina vzniká působením tepla na kůži resp. sliznici, kdy dochází k poškození její celistvosti. Kůže je tak vystavená riziku vzniku infekce. V důsledku poškození buněk dochází i k úniku tekutin a v nejzávažnějších případech k rozvoji popáleninového šoku.

Většina popálenin 1. stupně si nevyžaduje návštěvu lékaře a hojí se spontánně. Rozsáhlé popáleniny na těle jsou však vážný život ohrožující stav, který si vyžaduje odbornou pomoc. Jejich léčba bývá dlouhodobá, komplikovaná a často s trvalými následky. Důležitost prevence před popáleninami nám připomíná i mezinárodní den proti popáleninám, který byl vyhlášen na 8. října.

Závažnost popáleniny závisí na několika faktorech:

1. Věk postiženého – nejrizikovější jsou děti do 3 let a senioři nad 65 let. 2. Rozsah popáleniny – udává se v procentech tělesného povrchu. Pro odhad velikosti zasažené plochy můžeme využít:

  1. a) pravidlo 9 – celkový povrch těla je rozdělen na oblasti, které představují 9%: hlava  9 % trup (zepředu + zezadu): 18 + 18 % horní končetiny: 2 × 9 % dolní končetiny: 2 × 18 % genitál: 1 %

  2. b) dlaně se sevřenými prsty, jejíž povrch představuje 1% celkového povrchu těla.

3. Hloubka (stupeň) popálení – dle hloubky, do které byla kůže poškozena, se rozlišují tři základní stupně poškození:

  1. 1. stupeň – nejčastěji způsobená sluníčkem nebo krátkodobým dotykem horkého předmětu. Typickým příznakem je zarudnutí a bolest, někdy i otok. Kůže je neporušena a většinou se popálenina hojí spontánně do několika dnů.

  2. 2. stupeň – závažnější popálení. Tvoří se puchýře, kůže je červená a citlivá. Mohou se tvořit jizvy.

  3. 3. stupeň – nejzávažnější poškození kůže. Paradoxně nebolí, protože došlo k poškození nervových zakončení. Kůže je bíla až šedobílá, zuhelnatělá. Vyžaduje si chirurgický zákrok. (Popáleniny)

Každá popálenina, která postihuje více než 15% tělesného povrchu u dospělého a 10% u dětí, je život ohrožující a je nutná hospitalizace.

4. Lokalizace popáleniny – při popálení určitých části jako jsou např. ruce, dochází k poruše funkce. Na jiných např. obličeji, se spíš jedná o estetickou stránku.

První pomoc u popálenin:

  1. Zastavte působení tepla.

  2. Pokud se jedná o hořící oděv, uhaste ho nejlépe válením po zemi nebo pomocí pokrývky/kabátu. Hořící člověk má tendenci utíkat, tím však hoření jenom podporuje.

  3. Při opaření je potřebné co nejrychleji sundat oděv (nesundáváme však pevně lnoucí částí oděvu).

  1. Chlaďte postižená místa.

  2. Pokud se jedná o lokální popáleninu, chlaďte do úlevy od bolesti, nejlépe tekoucí vodou. Nezávažné, malé popáleniny 1. stupně si většinou nevyžadují lékařské ošetření a hojí se spontánně. Na takové popáleniny je možné aplikovat přípravky obsahující panthenol. Na překrytí je vhodné použít hydrofilní, antiseptické náplastě.

  3. Při rozsáhlých popáleninách (nad 20%) chlaďte jen jednorázově a krátkodobě.

  4. Sejměte náramky, prsteny, náušnice. (Hasík,2012)

  5. S postiženými plochami manipulujte co nejméně. Každý nešetrný pohyb způsobuje bolest a zhoršuje stav.

  6. Pokud se jedná o rozsáhlé popálení, nebo popáleninu 3. stupně, volejte ZZS.

  7. Kontrolujte stav vědomí do příjezdu sanitky.

  8. V případě, že pacient nedýchá normálně, zahájíme resuscitaci.

Bibliografie

Fotografie z kurzů. 2016. Praha: PrPom.

HASÍK, Juljo. 2012. Standardy první pomoci. 2., přeprac. vyd. Praha: Český červený kříž. ISBN 978-80-87729-00-7.

POKORNÝ J., a kol. Lékařská první pomoc. První vydání. Praha : Galén. 2003,2005. 351 s. s.227-233. ISBN 80-7262-214-5.

Popáleniny. 2016. I-lekarna.cz [online]. Cit. [2. 10. 2016]. Dostupné z:

Kommentare

Mit 0 von 5 Sternen bewertet.
Noch keine Ratings

Rating hinzufügen
bottom of page