top of page

První pomoc při proboření do ledu

Protože se zima neúprosně blíží, přicházíme s dalším článkem věnovaným zimní tematice. Již jste si mohli přečíst o termoizolačních fóliích, či se na dnešní článek navnadit v podobě mýtu 40.

Základy hydrologie ledu, bezpečnost pohybu na ledu, sportovní aktivity na ledu, metodika samovyproštění a záchrany propadeného

Je tomu už skoro měsíc, co Ondřej napsal kvalitní článek, kterým prozkoumal doslova obě strany termoizolačních fólií. Nyní se pokusím o svůj debut já. Rád bych Vás seznámil s tématem plným otazníků — metodikou záchrany osoby propadené do ledové plochy. V současné době ani Hasičský záchranný sbor nemá zcela jednotnou techniku, každý kraj se snaží přispět svým dílem. Nic totiž není úplně dobře, nic ovšem není úplně špatně…

Základy hydrologie ledu


Led je pevným skupenstvím vody, která krystalizuje do šesterečného krystalu (obrázek 1). Destilovaná voda za atmosférického tlaku zamrzá při teplotě 0 °C. Zde je důležité zdůraznit, že školská poučka o bodu mrazu v přírodě neplatí — jistě jste si všimli, že na ulicích, když je teplota těsně pod nulou, jsou nezamrzlé louže, stejně tak v přírodě. Pokud je totiž voda znečištěna (na ulicích solemi, oxidy síry a dusíku, těžkými kovy; v přírodě organickými produkty či spadem z kyselých dešťů) její teplota tuhnutí klesá pod nulu. Tuhnutí je děj, při kterém se teplo spotřebovává, ale teplota nemění — jinými slovy — chvíli to trvá, než voda zamrzne.

Teď už ale k přírodnímu ledu. Z hlediska zamrzání je pro nás důležité, jak v jednotlivých místech koryta proudí voda. Čím rychleji to dělá, tím hůře (pomaleji) voda zamrzá.


Na obrázku 2 vidíme pohled na říční koryto shora. Spojitou šipkou je vyznačena hlavní proudnice (spojuje místa se stejnou rychlostí proudění, v tomto případě rychlostí nejvyšší). Místo, kde naráží do břehu (nárazový břeh) podléhá erozi, na straně opačné (nánosový břeh) dochází k usazování vymletých částic — tímto se profiluje i dno, vznikají hlubiny a mělčiny. Je třeba si povšimnout, že uprostřed toku má voda nejvyšší rychlost, naopak při okrajích, či nánosových březích, má tendence k obracení směru toku. Na obrázku 3 si stačí povšimnout, že voda nejrychleji proudí při hladině, nejpomaleji u dna.

Co z toho plyne? V místech nárazových břehů, uprostřed toku a nad hloubkou led zamrzá pomaleji vlivem vyšší rychlosti proudění — zde tedy můžeme očekávat nejtenčí led. V případě stojatých vod jsou především nebezpečné oblasti kolem stavidel a přehrad, kde voda, na jinak klidném rybníce, proudí.

Bezpečnost pohybu na ledu


Z domova na led vyrážíme až poté, co ověříme platnost pravidla 5, -5, 10. Toto pravidlo říká, že pokud po dobu alespoň 5 dnů byla teplota alespoň -5 °C, bude mocnost (tloušťka) ledu 10 cm. Toto pravidlo bylo odvozeno na základě pozorování a zkušenosti, dá se však samozřejmě ověřit poměrně složitým výpočtem za užití diferenciálních rovnic, který přidávám jako PDF zde.

Teorie je sladká, ovšem bez praktického ověření tloušťky ledu se neobejdete. Jediný způsob, jak to udělat, je led prorazit (k proražení je nejlepší tyč s bodcem, která patří do základní výbavy při pohybu po ledu) a mocnost změřit. Jde to i bez pravítka, pomocí dlaně. Palec se odklopí kolmo od prstů a slouží jako zarážka o ledovou plochu, napřímené prsty míří do díry. Ukazovák muže měří asi 11 cm, ženy použijí třeba prostředník (prostě si doma změřte prsty).

Od mocnosti 8 cm je již led bezpečný, od 15 cm na něm můžete dělat psí kusy a od 25 cm jezdit autem. Pozor však na proměnlivost mocnosti a to hlavně na tekoucích vodách.

Pro vstup na led si vždy vybíráme vhodné místo, vždy zkusíme led u okraje produpnout. U břehu bývá tzv. okrajová trhlina, kterou vytéká voda za vyšších teplot — nevstupujte na ni! Mohou nám také pomoci stopy od kolegů-bruslařů, či stopy od pneumatik. Je vždy vhodné chvíli pozorovat počínání ostatních sportovců na ledu a celkově — dát na všechny smysly.

Sportovní aktivity na ledu


Na led nás může přivést spousta důvodů, od zkrácení cesty, přes sporty na bruslích, až po bláznivé driftovací vyjížďky autem. V posledních letech zažívá obrovský boom bruslení na přírodních zamrzlých plochách — nikdo se nechce tlačit na zimních stadiónech a ještě za to platit…

Nordické bruslení je aktivitou, která se do našich končin začíná dostávat ze Skandinávie, kde lidé brusle využívají jako dopravní prostředek. Do přírody vyrážíte na běžkách, dojedete k vodě, běžky připnete na batoh a na vaše běžecké boty připnete nože! Nordické brusle jsou opravdu jen čepele spojené s vázáním typu SNS, které všichni dobře známe ze svých běžek. Pro dálkové bruslení se využívají i standardní běžecké hůlky.

Pokud však dáváte přednost normálním bruslím ve spojení s hokejkou a pukem, jistě si užijete krásy přírodního ledu také.

Metodika samovyproštění a záchrany propadeného


Povinná výbava na led je jednoduchá — začnu prostým vyjmenováním: bodce pro samovyproštění, píšťalka, tyč s hrotem, házecí lano a spolujezdec (3).

Bodce pro samovyproštění jsou nejdůležitějším prvkem celé výbavy. Doslova a do písmene dokáží zachránit život při proboření. Na tomto místě se hodí připomenout, že člověk v ledové vodě moc dlouho nevydrží. Po 15–30 min je i fyzicky zdravý jedinec chladem tak vyčerpán, že se neudrží okraje a utopí se. V případě, že je někým držen (například při čekání na pomoc) po 60–90 min zemře, ať má přístup ke kyslíku, nebo ne — zemře na podchlazení (4).

Pokud se jezdec proboří, většinou se ocitne v díře jen o něco větší, než je povrch jeho těla — v žádném případě se nepropadne mezi ledové kry do obří díry, naštěstí. Ihned je nutné uchopit bodce a z natažených rukou je zaseknout, a to co nejdále od okraje díry a snažit se „vysoukat“. Smiřte se s tím, že prvních pár záseků přijde vniveč, budou totiž ještě do křehkého ledu. Následující série obrázků ukazuje proces samovyprošťění — zaseknout bodce, vysoukat se po břiše a po kolenou ven a okamžitě, než oblečení přimrzne, se převléci.


Píšťalka je důležitou pomůckou pro záchranu. Dáte tím ostatním vědět, že jste se probořili nebo že se někdo probořil — na ledě si zásadně pomáháme! Kdo má vybavení, ten musí přispěchat na pomoc. Píšťalka bývá často součástí bodců, pokud tomu tak je, můžete si být jisti, že bude fungovat i s vodou v ozvučné dutině, což u jiných není garantováno a je třeba to vyzkoušet.


Tyč s hrotem (obrázek 5) je pomůckou pro zjišťování kvality ledu. Slouží pro proražení díry a umožňuje následné změření mocnosti. V neposlední řadě to může být první věc, která je propadenému podána. Tyč nemusí mít každý — stačí jedna do družstva.


Házecí lano je prvním typem záchrany druhé osoby na dálku. Jedná se o stejný prostředek, který je k záchraně používán na divoké vodě. Tvoří jej pytlík z umělé textilie, v něm spirálovitě smotané lano a oka pro zachycení. Na první hod se používá ihned, na opakované hody se naplní vodou. Propadený se zachytí oka a může být ostatními vytažen.

Záchrana pomocí jiné osoby, pomocí osoby na laně, pomocí žebříku, pomocí plavidla — jedná se o další možné metody záchrany jiné osoby propadené do ledu. Princip je stále stejný, tedy přispěním člověka či pomůcky dojde k lepšímu rozložení tlaku na led a následným tažením je propadený vyproštěn. (pozn. autora: Na všech fotkách je moje maličkost při úporném boji s ledovou vodou. Vše na výcvikové akci 2012.)



Závěrem — ZLATÉ PRAVIDLO ZÁCHRANY

Je nutné říci, že všechny aktivity na ledu jsou, kvůli nebezpečí propadení, velice rizikovou aktivitou. Je vždy nutné myslet hlavně na vlastní bezpečí, aneb když se propadl on, je velká šance, že se vykoupu také… Na záchranu propadených osob jsou školeni hasiči z řad HZS a někteří příslušníci speciálních útvarů PČR.

Závěrem tedy — hodně silných sportovních zážitků na přírodním ledu a žádné propady pod něj!

Michal MACOUREK, PrPom.cz

Společnost PrPom.cz a autor článku nenesou žádné právní následky způsobené selháním některých výše popsaných pomůcek či metod. Bruslení na přírodním ledu je rizikovou aktivitou, při které existuje riziko poškození zdraví či ztráty života. Všechny osoby vstupují na led na vlastní nebezpečí.

Článek ke stažení v PDF zde.

Zdroje informací a obrázků

1. Šalbaba, Oleg. Hydrologie pro zachránce II. Raft.cz. [Online] 20. březen 2000. [Citace: 15. prosinec 2013.] http://www.raft.cz/gif/clanky/hydro_4.gif. 2. —. Hydrologie pro zachránce II. Raft.cz. [Online] 20. březen 2000. [Citace: 15. prosinec 2013.] http://www.raft.cz/gif/clanky/hydro_3.gif. 3. Mikuláš, Radek, Stodola, Jan a Matoušek, Tomáš. Na bruslích Českou republikou. Praha : Dokořán, 2005. stránky 24–25. 80-7363-046-X. 4. Jak dlouho přežijeme v ledové vodě. brusleni.e-zpravy.cz. [Online] 2. březen 2012. [Citace: 16. prosinec 2013.] http://brusleni.e-zpravy.cz/article.php?id=345. 5. Bezpečnostní bodce. Nordické brusle.cz. [Online] 2010. [Citace: 16. prosinec 2013.] http://www.nordickebrusle.cz/images/produkty/img/bodce1.jpg. 6. Bezpečnostní bodce. Nordické brusle.cz. [Online] 2010. [Citace: 16. prosinec 2013.] http://www.nordickebrusle.cz/images/produkty/img/bodce3.jpg. 7. Rescue team Vysočina, Klak universe, s. r. o. Yetti zima. Výcvik záchrany osoby propadené do ledové plochy (na fotografiích autor článku M. Macourek). [Online] únor 2012. 8. Macourek, Michal. Měření mocnosti ledu pomocí prstů. Propadení osoby do ledu. [Online] PrPom.cz, 15. prosinec 2013. 9. Házecí lano. Nordické brusle.cz. [Online] 2010. [Citace: 16. prosinec 2013.] http://www.nordickebrusle.cz/images/produkty/img/hazecka.jpg. 10. Mayer, Daniel. Krystalografická soustava. Wikipedie – otevřená encyklopedie. [Online] Wikimedia Commons, 6. březen 2005. [Citace: 15. prosinec 2013.] http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/13/Hexagonal.png/95px-Hexagonal.png. 11. O nordickém bruslení. Nordické brusle.cz. [Online] 2010. [Citace: 15. prosinec 2013.] http://www.nordickebrusle.cz/images/images/zkouseni%20tloustky%20malej%20format.jpg.

コメント

5つ星のうち0と評価されています。
まだ評価がありません

評価を追加
bottom of page