_edited.png)
Jak to celé vzniklo?
V současné době jsme denně vystavováni reklamám na nejrůznější léky, obzvlášť při ,,chřipkové sezóně”. V záplavě ACC, Coldrexů, Paralenů, Panadolů (a dalších) jsme začali teplotu vnímat jako velikého nepřítele a ihned ho likvidovat. Jsou to přece léky proti teplotě, po kterých se nám hned uleví, my můžeme dál fungovat v práci a všechno je fajn… nebo ne?
Proč to nefunguje?
Selský rozum říká, že si tělo asi teplotu nezvedá jen tak pro nic za nic, a tak tomu skutečně je. Hlídání tělesné teploty (termoregulace) je velmi pečlivě regulováno přímo z mozku. Většina virů a bakterií totiž dokáže pracovat jen v malém teplotním intervalu a i malé zvýšení teploty jim může dělat problém. Tělo si tak většinou dokáže pomoci samo.
Je tedy jasné, že teplota je jen příznak nemoci, nikoli příčina. (A nemusí jít jen o infekci). Při zbytečném a nadměrném užívání léků proti teplotě se tělo se nemůže adekvátně bránit, patogeny se množí jedna radost a nemoc se může naopak zhoršit.
Jak je to správně?
Pokud cítíte, že na vás (nebo vaše děti) ,,něco leze” a teplota je zatím jen zvýšená (tzn. 37,0-37,9°C v podpaží), dodržujte především klid a správnou životosprávu – ideálně si zalezte do postele, pijte dostatek tekutin, nadopujte se vitamíny a dopřejte tělu klid na boj s nemocí. Je určitě lepší se na 3 dny omluvit z práce než se snažit nemoc přechodit, zbytečně se dopovat léky proti teplotě (vaše játra by vám nepoděkovala) a navíc nakazit všechny kolegy okolo (ti by vám už vůbec nepoděkovali).
Pokud máte již horečku (tzn. nad 38,0°C v podpaží), opět je důležitý klid a dostatek tekutin, ale zde je již namístě podat antipyretika – léky určené ke snižování teploty. Vysoká horečka totiž organismus již vyčerpává a může škodit. Nejčastěji na trhu najdete léky s paracetamolem nebo ibuprofenem. Dejte si hlavně pozor na správné dávkování a případnou kombinaci léčiv. Účinná látka a název léku je něco jiného! (Například v Paralenu, Panadolu i Coldrexu najdete to samé – paracetamol.) Dětem NIKDY nepodávejte léčiva obsahující kyselinu acetylsalicylovou (Aspirin, Acylpyrin, Anopyrin, aj…). Mohli byste jim způsobit vážné poškození jater a dalších orgánů, tzv. Reyův syndrom.
Co se týče návštěvy lékaře, je potřeba zhodnotit celkový stav. To znamená, zda jsou kromě teploty ještě další příznaky, jak teplota reaguje na podání antipyretik, zda vypadá dítě ,,normálně” nebo se nám něco nezdá. Hlavně u dětí (a seniorů) je nutné hlídat příjem a výdej tekutin. Komplexní zhodnocení přesahuje téma tohoto článku, nejlépe vám poradí obvodní lékař, který vás/vaše dítě zná nejlépe.
Existuje ale několik varovných příznaků, kdy je lepší při horečce na nic nečekat, a rovnou volat záchrannou službu. Z těch hlavních si dejte pozor především na:
poruchy vědomí – dotyčný je nápadně spavý, apatický, může dojít i k bezvědomí
křeče – poměrně časté u dětí, více v tomto článku.
dušnost – problémy s dýcháním, promodrávání rtů, namáhavý štěkavý kašel či výrazné problémy s polykáním (mohlo by jít třeba o laryngitidu či epiglotitidu).
horečka nereaguje na podání antipyretik a stále stoupá
změny barvy a teploty kůže – kůže je bledá (či dokonce promodralá, ,,mramorová”), nebo naopak výrazně zčervenalá či se na kůži začnou objevovat tmavě červené skvrnky, které postupně splývají! Pozor také na chladnou kůži (především na končetinách) a lepkavý pot.
ztuhnutí šíje (nemožnost dát hlavu na prsa či se ,,schoulit do klubíčka”) – mohlo by jít o meningitidu.
výrazné bolesti či náhlé změny chování postiženého
Pokud se u vás nebo dokonce u vašeho dítěte objeví některý z výše jmenovaných příznaků, vytočte 155 a řiďte se
radami operátora/ky.
Uvedené stavy jsou závažné, ale ne příliš časté – většinou půjde naštěstí o nějaké běžné ,,nachlazení”, kterých jsme každý již zažili nepočítaně. Teplotu tedy nepodceňujte, ale zároveň se jejímu rozumnému zvýšení nebraňte a dopřejte tělu klid a dostatek tekutin.
Pokud vás první pomoc zajímá hlouběji a chtěli byste ji nejen umět, ale i v kontextech chápat, přihlaste se na nějaký zážitkový kurz první pomoci.
Zdroje obrázků: