Mýtus 39 — Omrzliny je potřeba třít sněhem

Adam Klatovský
23. 12. 2018
Minut čtení: 3

Aktualizováno: před 5 dny

Jak to celé vzniklo?

Jedná se o rozšířený mýtus o první pomoci z horského prostředí. Předchází mu snad už jen domněnka, že alkohol podchlazeného pořádně zahřeje, o tom jsme už ale psali – čtěte ZDE.

Proč někoho napadlo třít omrzlé končetiny sněhem je asi jasné – tření přece vytváří teplo…

Proč to nefunguje?

Tento postup je chybný, omrzlinám nepomůže, naopak je může ještě zhoršit. Příčin je hned několik:

Sníh, ať už je jeho aktuální teplota jakákoli, je vždy studenější, než povrch kůže.

Kontaktem s kůží se začne rozpouštět, ale jeho povrch rychle zmrzne. Je to stejné, jako když děláte sněhovou kouli bez rukavic. Zasažené místo se tak ještě více ochladí!
Nejzásadnějším důvodem je krystalická struktura sněhu.

Zmrzlá voda vytváří různé druhy krystalů od vloček, přes kvádříky, až po pravidelné mnohostěny. Nedbaje tvaru, všechny struktury jsou velmi ostré, takže dojde k mechanickému oděru kůže, většímu podráždění a zvýšení bolestivosti.

Tuto „metodu” tedy můžeme shrnout asi takto – pokud budeme třít omrzlinu sněhem, ještě více ji ochladíme, kůži podráždíme a postiženému způsobíme poměrně velkou bolest.

Pár slov k omrzlinám…

Omrzliny vznikají hlavně na okrajových částech těla, typicky na prstech rukou či nohou.
Důvodem je nízká tělesná teplota periferie a naopak vyšší teplota centra těla. Touto tzv. centralizací krevního oběhu se podchlazené tělo snaží udržet krevní průtok v životně důležitých orgánech (např. mozek nebo srdce). Naopak omezí průtok krve do méně důležitých periferních částí těla, proto zde vznikají omrzliny nejrychleji.
Dalším mechanismem vzniku omrzlin je přímé působení chladu a studeného větru na postiženou část těla.

Omrzliny dělíme do tří stupňů dle vzhledu (postupně se vyvíjí):

a) První stupeň se projevuje zarudnutím kůže, která je chladná, hůře citlivá a může být i oteklá.

b) Druhý stupeň tvoří puchýře na kůži, která postupně žloutne a fialoví.

c) Třetí stupeň se projevuje černým zbarvením. Tkáň je křehká, odumřelá. Takový stav může i končit amputací prstu, nebo dokonce i větších částí končetiny (dle rozsahu omrznutí).

Omrzliny – jaká je správná první pomoc?

Stejně jako u všech stavů, je především důležité včasné rozpoznání a následná péče o omrzliny.

Po příchodu do tepla zahřejte omrzliny ve vodní lázni ideálně o teplotě lidského těla.
Omrzliny volně kryjte a zabalte do teplého oblečení.
Zkuste se dostat co nejdříve (ideálně do 48 hod po omrznutí) k doktorovi-specialistovi, který má s léčením omrzlin zkušenosti. To, jak bude omrzlina vypadat a zda se bude "řezat" či ne, závisí na odborné péči a medikaci po omrznutí.

Jde-li ale o těžce podchlazeného člověka v horách, který má vážné omrzliny, zde již žádný pohyb nemá smysl.

Nenuťte dotyčného k žádnému pohybu!
Volejte 155 nebo jiné číslo tísňového volání v zahraničí, řiďte se všemi pokyny dispečerů.
Neustále kontrolujte vědomí a dýchání.
Podchlazeného zabalte do teplého oblečení, nezapomeňte také na izotermickou fólii. Ani placatka v takovou chvíli opravdu nezabere, nedoporučujeme ji používat (více ZDE).
Počkejte na zdravotnickou pomoc, u takovýchto stavů je skutečně nutná.

Chcete se na téma omrzlin a podchlazení dozvědět více? Pojeďte s námi na Kurz „První pomoc v zimních horách“.

MÁM ZÁJEM O ZÁŽITKOVÝ KURZ PRVNÍ POMOCI

A co Vaši blízcí a známí – dali by si panáka v závěji? Nebo by vám „namasírovali“ omrzlinu sněhem? Dejte jim skutečně užitečný vánoční dárek! Poukázky na kurzy opravdové první pomoci najdete ZDE.

Zdroje informací:

BYDŽOVSKÝ, Jan. Akutní stavy v kontextu. Praha: Triton, 2008. ISBN 978-80-7254-815-6.
CAUCHY, Emmanuel. Průvodce horskou a cestovní medicínou. Praha: Cohen Property & Development, [2013]. ISBN 978-80-260-4762-9.