top of page

Mýtus 37 — Zlatá strana termofólie hřeje, stříbrná chladí.

Jak to celé vzniklo?


Izofólie. Diskutovaný předmět z oblasti první pomoci — a to jak laické, tak i odborné. Vídáme ji ve filmech při dojemných scénách, kdy se s ní přikryje skoro každý pacient ještě před naložením do sanitky. Také ji známe z běžeckých závodů, kde si s ní běžci po doběhu do cíle překrývají záda. Najdeme ji i na pultech lékáren a v autolékárničkách.


Proč je ale tím hojně diskutovaným předmětem?

Protože kolem této fólie panuje obrovské množství mýtů a polopravd. A spousta z nás ani neví, jak jí vlastně správně říkat — termofólie, alufólie, izofólie, termoizolační fólie, záchranná přikrývka, metalizovaná izotermická fólie nebo izoška?


Co to vlastně je taková izofólie?


Izofólie je plastová fólie, na kterou je v tenké vrstvě nanesen hliník. Už teď jsme rozbili jeden z častých mýtů — spousta lidí si totiž myslí, že je vyrobena z kovu. Není. Proto izofólie ani nepřitahuje blesky, jak si někteří horalové myslí.


Termofólie je hořlavá. Odolává teplotám do cca 140°C a pak začíná měnit vlastnosti. Dá se bez potíží propálit cigaretou. Proto ani nedoporučujeme sedat si v ní blízko ohně.


Zlatou nahoru, aby se zraněný zahřál —  proč to nefunguje?

Vážně dvoubarevná izofólie funguje tak, že ze „stříbrné” strany chladí a z té „zlaté” naopak hřeje?

Ne, nefunguje.

Není to stříbro, ale hliník. Není to zlato, ale barvivo. Takže ani nehřeje, ani nechladí. Prostě jen izoluje.


Stejně jako jednobarevná izofólie. Všimli jste si, že třeba vojáci mají izofólii zelenou? A i ta dobře funguje. Je úplně jedno, kterou stranu izofólie dáte na zraněného, izoluje stále stejně. V horách na sněhu ale jistě oceníte tu „zlatou” stranu, ta bude mezi bílým sněhem hezky kontrastovat a zraněný tak bude lépe vidět.


Jak izofólie funguje?


Jsou 4 cesty, jak z těla uniká teplo. Izofólie řeší jen některé a některé také závisí na jejím použití:

  • Sálání - Izofólie zpátky odráží teplo vyzářené lidským tělem do okolí.

  • Proudění - Izofólie brání proti profouknutí.

Zabraňuje tedy ztrátám tepla sáláním (zářením) a prouděním.

Jenže pozor — to nejsou jediné cesty ztráty tepla organismem, existuje totiž ještě:

  • vedení (dotyk)

  • dýchání.


Vedení - Pokud položíte mezi zraněného a studenou zem jen fólii, bude se sice vyzářené teplo vracet zpět, ale stykem s chladnou zemí budou ztráty tepla vedením (dotykem) nadále pokračovat.


Dýchání — tak tohle izofólie nezachrání, asi těžko budete zraněnému ucpávat nos nebo ústa.

Izofólie všechno teplo z organismu nezachrání a zpátky nevrátí. Nicméně ztráty tepla izofólie určitě výrazně omezí. Používejte ji. Vyplatí se to!


Jak izofólii použít?


Pokud se do ní má zabalit celý dospělý člověk, pak jsou potřeba ideálně dvě. Zabalte do nich zraněného jako do spacáku, kolem celého těla, nezapomeňte na hlavu. Nechte jen volný průchod k obličeji, hlavně k dýchacím cestám. Člověk pak sice vypadá jako kukla, ale je mu krásně teplo.


Máte-li ale k dispozici jen jednu izofólii, vynechte zakrývání bot a na oblast hlavy využijte jen menší kus izofólie, který snadno odtrhnete z celku.


Improvizace

Mýtus 37 — Zlatá strana termofólie hřeje, stříbrná chladí.

Izofólie chrání proti profouknutí - Je vynikající do nepohody, na výlety, zejména do hor. Při měřeních se zjistilo, že nejlepších výsledků dosáhnete v okamžiku, kdy na vás promokne oděv a nemáte náhradní suchý.


Když se v takové situaci zabalíte do fólie, hodně to pomůže. V tu chvíli je nejlepší navrstvit případný náhradní suchý oděv, nebo nic, poté fólii a přes ni mokrý oděv. (1)


Izofólie je nepromokavá — pokud jste někam ven vyrazili s nedostatečnou výbavou, zastihne vás déšť a nic nepromokavého nemáte, dá se z ní udělat improvizovaná pláštěnka. Je to ale také nevýhoda — to, že se dobré bundy dělají z goretexu nebo jiné membrány, má svůj důvod. Lidské tělo vypařuje spoustu vody a pokud se zabalíte do fólie, tak ta voda zůstává na vaší straně.


Při fyzické námaze v suchém oděvu ji proto nepoužívejte — budete se pařit. Stejně tak do ní nebalte spacák, ve kterém spíte. Ráno bude vlhký a vy budete klepat kosu.


Izofólie vrhá stín - Pokud se někde v horách potřebujete ukrýt před slunečními paprsky, bude vám dobrým pomocníkem. A s jejími rozměry (někdy až 160×220 cm) můžete vytvořit docela obstojný přístřešek.


Posledním mýtem, který společně rozbijeme, je upjatá představa, že izofólie se používá jen pro první pomoc. To ale vůbec není pravda. Pojďme si trochu fantazírovat!

  1. Je to super podložka na zem, když si potřebujete lehnout pod auto, protože vám upadl výfuk. Až někam pojedete v obleku, určitě se bude i tehdy izofólie hodit.

  2. Blíží se zima a začíná mrznout. Dáváte si na čelní sklo noviny, abyste ráno nemuseli škrábat? Zkuste izofólii. Budete příjemně překvapeni.

  3. Potřebujete zabavit děti? Nechte je izofólii rozbalit, ať si s ní klidně chvíli hrají, a pak jim dejte za úkol dostat ji zpátky do původního obalu. Kam se hrabe lego nebo puzzle…

  4. Nemáte peníze na vánoční ozdobičky? Nebo chcete originálně zabalit vánoční dárek či kytku? Není problém. Izofólie se velmi snadno trhá do potřebných tvarů a velikostí. Dárky v tom vypadají docela profi.

Vzhledem k tomu, že izofolii pořídíte doslova za pár kaček, nemusíte se bát ji použít i zničit ve všech možných situacích. Jen pak nesmíte zapomenout koupit novou ;-)


Kdy přesně pro první pomoc izofólii použít?

Vždy, když je člověk zraněný a vy už jste vše důležité jinak udělali (zastavili masivní krvácení nebo třeba zkontrolovali, že bezvědomý dýchá normálně). A máte tedy čas do ní zraněného zabalit.

Možná vás zajímá, jakou izofólii si vlastně koupit, že?

Kupte si jakoukoli. Normy musí splňovat všechny a ať si koupíte kteroukoli, bude jistě fungovat.


Napadají vás otázky jako: Proč cpát na člověka izofólii, když krvácel? Jak utrhnout ten roh na improvizovanou čepici? Pomůže izofólie člověku při stavu podchlazení? Všechno do článku nenarveme. No a hlavně první pomoc je potřeba si zažít a osvojit. Tak přijď na nějaký náš kurz a vše si vyzkoušíš.





Zdroje informací:

  1. Smolek, Jan: prezentace v rámci Pelikánova semináře, 2011

bottom of page