Jak to celé vzniklo?
Izofólie. Diskutovaný předmět z oblasti první pomoci — a to jak laické, tak i odborné. Vídáme ji ve filmech při dojemných scénách, kdy se s ní přikryje skoro každý pacient ještě před naložením do sanitky. Také ji známe z běžeckých závodů, kde si s ní běžci po doběhu do cíle překrývají záda. Najdeme ji i na pultech lékáren a v autolékárničkách.
Proč je ale tím hojně diskutovaným předmětem? Protože kolem této fólie panuje obrovské množství mýtů a polopravd. A spousta z nás ani neví, jak jí vlastně správně říkat — termofólie, alufólie, izofólie, termoizolační fólie, záchranná přikrývka, metalizovaná izotermická fólie nebo izoška?
Co to vlastně je taková izofólie?
Izofólie je plastová fólie, na kterou je v tenké vrstvě nanesen hliník. Už teď jsme rozbili jeden z častých mýtů — spousta lidí si totiž myslí, že je vyrobena z kovu. Není. Proto izofólie ani nepřitahuje blesky, jak si někteří horalové myslí.
Termofólie je hořlavá. Odolává teplotám do cca 140°C a pak začíná měnit vlastnosti. Dá se bez potíží propálit cigaretou. Proto ani nedoporučujeme sedat si v ní blízko ohně.
Zlatou nahoru, aby se zraněný zahřál — proč to nefunguje?
Vážně dvoubarevná izofólie funguje tak, že ze „stříbrné” strany chladí a z té „zlaté” naopak hřeje? Ne, nefunguje. Není to stříbro, ale hliník. Není to zlato, ale barvivo. Takže ani nehřeje, ani nechladí. Prostě jen izoluje. Stejně jako jednobarevná izofólie. Všimli jste si, že třeba vojáci mají izofólii zelenou? A i ta dobře funguje.
Je úplně jedno, kterou stranu izofólie dáte na zraněného, izoluje stále stejně. V horách na sněhu ale jistě oceníte tu „zlatou” stranu, ta bude mezi bílým sněhem hezky kontrastovat a zraněný tak bude lépe vidět.
Jak izofólie funguje?
Izofólie zpátky odráží teplo vyzářené lidským tělem do okolí, navíc brání proti profouknutí.
Zabraňuje tedy ztrátám tepla sáláním (zářením) a prouděním. Jenže pozor — to nejsou jediné cesty ztráty tepla organismem, existuje totiž ještě vedení (dotyk) a dýchání. Pokud položíte mezi zraněného a studenou zem jen fólii, bude se sice vyzářené teplo vracet zpět, ale stykem s chladnou zemí budou ztráty tepla vedením (dotykem) nadále pokračovat. Dýchání — tak tohle izofólie nezachrání, asi těžko budete zraněnému ucpávat nos nebo ústa.
Izofólie všechno teplo z organismu nezachrání a zpátky nevrátí. Nicméně ztráty tepla izofólie určitě výrazně omezí. Používejte ji. Vyplatí se to!
Jak izofólii použít?
Pokud se do ní má zabalit celý dospělý člověk, pak jsou potřeba ideálně dvě. Zabalte do nich zraněného jako do spacáku, kolem celého těla, nezapomeňte na hlavu, nechte jen volný průchod k obličeji, hlavně k dýchacím cestám. Člověk pak sice vypadá jako kukla, ale je mu krásně teplo. Máte-li ale k dispozici jen jednu izofólii, vynechte zakrývání bot a na oblast hlavy využijte jen menší kus izofólie, který snadno odtrhnete z celku.
Improvizace
Izofólie chrání proti profouknutí. Je vynikající do nepohody, na výlety, zejména do hor. Při měřeních se zjistilo, že nejlepších výsledků dosáhnete v okamžiku, kdy na vás promokne oděv a nemáte suchý. Když se v takové situaci zabalíte do fólie, hodně to pomůže. V tu chvíli je nejlepší navrstvit případný náhradní suchý oděv, nebo nic, poté fólii a přes ni mokrý oděv. (1)
Izofólie je také nepromokavá — pokud jste někam ven vyrazili s nedostatečnou výbavou, zastihne vás déšť a nic nepromokavého nemáte, dá se z ní udělat improvizovaná pláštěnka. Je to ale také nevýhoda — to, že se dobré bundy dělají z goretexu nebo jiné membrány, má svůj důvod. Lidské tělo vypařuje spoustu vody a pokud se zabalíte do fólie, tak ta voda zůstává na vaší straně. Při fyzické námaze v suchém oděvu ji proto nepoužívejte — budete se pařit. Stejně tak do ní nebalte spacák, ve kterém spíte. Ráno bude vlhký a vy budete klepat kosu.
Izofólie vrhá stín, pokud se někde v horách potřebujete ukrýt před slunečními paprsky, bude vám dobrým pomocníkem. A s jejími rozměry (někdy až 160×220 cm) můžete vytvořit docela obstojný přístřešek.
Posledním mýtem, který společně rozbijeme, je upjatá představa, že izofólie se používá jen pro první pomoc. To ale vůbec není pravda. Pojďme si trochu fantazírovat!
- Je to super podložka na zem, když si potřebujete lehnout pod auto, protože vám upadl výfuk. Až někam pojedete v obleku, určitě se bude i tehdy izofólie hodit.
- Blíží se zima a začíná mrznout. Dáváte si na čelní sklo noviny, abyste ráno nemuseli škrábat? Zkuste izofólii. Budete příjemně překvapeni.
- Potřebujete zabavit děti? Nechte je izofólii rozbalit, ať si s ní klidně chvíli hrají, a pak jim dejte za úkol dostat ji zpátky do původního obalu. Kam se hrabe lego nebo puzzle…
- Nemáte peníze na vánoční ozdobičky? Nebo chcete originálně zabalit vánoční dárek či kytku? Není problém. Izofólie se velmi snadno trhá do potřebných tvarů a velikostí. Dárky v tom vypadají docela profi.
Závěrem…
Kdy vůbec izofólii použít? Vždy, když je člověk zraněný a vy už jste vše důležité jinak udělali (zastavili masivní krvácení nebo třeba zkontrolovali, že bezvědomý dýchá normálně). A máte tedy čas do ní zraněného zabalit.
Asi vás zajímá, jakou izofólii si vlastně koupit, že? Kupte si jakoukoli. Normy musí splňovat všechny a ať si koupíte kteroukoli, bude jistě fungovat.
Líbil se vám článek? Přijďte se dozvědět víc na zážitkový kurz První pomoc v zimních horách!
Zdroje informací:
- Smolek, Jan: prezentace v rámci Pelikánova semináře, 2011
- Armed.cz | Army shop ARMED | Army oblečení | Taktická výstroj | Nože | Prodej zbraní | Praha | Tábor | Vyškov[online]. Dostupné z: https://www.armed.cz/termo-folie-bcb-zeleno-stribrna/#&gid=1&pid=1
Zdravím Vás, Adrbine :) Je to přesně jak píšete, máte naprostou pravdu. Kdybychom náš web stavěli na téma vesmírných programů, přežití v poušti nebo aktuálních módních trendů, nejspíš by celý článek o izofóliích začínal přesně tím, že na barvě záleží. Barvy jsou skvělé a máme je rádi! (Hlavně temně červenou, muhehe!) Nicméně, dokud se bavíme o první pomoci, tak je ta barva fakt nepodstatná :) Mějte krásný a barevný den :) Ondřej
není pravda, že na barvě nezáleží nebo nemá vliv, jen to není v praktickém použití takový rozdíl, ale třeba ve vesmíru nebo na poušti už ano. https://en.m.wikipedia.org/wiki/Space_blanket
Zdravím Vás, milý W., podle mailové adresy možná Františku.
Přestože před námi tajíte své jméno, chtěl bych moc poděkovat za výborný příspěvek k diskusi. Zatím ho tu necháme pouze jako komentář pod článkem. Ale tyto články vždy jednou za pár let revidujeme a až dojde na tento, věřím, že kolegové jej upraví na základě nových informací, které máme díky Vám. Zejména si cením toho, že jste opravdu uvedl zdroje, ze kterých čerpáte a seriózně okomentoval zdroj, ze kterého jsme vyšli my. To je v dnešní době nevídaně kvalitní a dospělácká komunikace. Moc si toho vážíme!!!
Doufejme, že další čtenáři tohoto článku věnují pozornost i Vašemu komentáři. Přepracování nám určitě zabere mnoho času. Po covidu, který PrPom vážně poškodil, ještě nemáme zpět ani zárodek týmu, který by se o články staral. Můžete držet palce, nebo se ozvat a přidat ruku k dílu. Je to na Vás :)
Ať se Vám daří!
Ondřej
Fólie pod mokré oblečení? Studie říkají něco trochu jiného ;) [1][2][3]
Spíš to hodně záleží na podmínkách, ne? Vítr, vlhkost, teplota, a tak dále…
Každý přeci ví, že je mu v propoceném oblečení zima, ale mnohem víc ve větru, než když se schová v závětří – stačí zajít v parném létě do metra a schovat se za sloup :)
Ideální by asi byla nová suchá izolace a pod ní fólie (a přes to celé větruvzdorná vrstva), ale pokud bych musel nechat mokré oblečení (nemám izolaci navíc, či jen trochu), tak je myslím většinou lepší ona fólie jako vnější vrstva:
1. Zabrání ztrátám tepla odpařováním (skupenské teplo) z mokrého oblečení, zvláště v silném větru, to je dost.
2. Zabrání ztrátám tepla prouděním ze vzduchu zachyceného v mokrém oblečení (mokrá „flíska“), zvláště v silném větru (pokud není vnější oblečení větruvzdorné).
3. Je docela těžké pacienta efektivně zabalit do fólie pod oblečením tak, aby někde neprofukovala – zvlášť když má další zranění nebo je silně hypotermický a nemělo by se s ním příliš hýbat. Špatně zabalený a díry – komínový efekt, další ztráta tepla.
4. Fólie přitlačená oblečením přímo na kůži ztrácí efektivitu, při příliš těsném kontaktu chybí ta důležitá tenká vrstva vzduchu mezi tělem a fólií – izolace sálavého tepla
Pokud bude fólie pod mokrým oblečením a venku foukat silný vítr, tak se vlhkost z oblečení bude více odpařovat a silně ho tím ochlazovat (skupenské teplo, změna z vody na páru atd., viz ochlazování mokrým ručníkem nebo propocené triko ve větru). Tepelné ztráty budou větší, ve větru mnohem více. Fólie pod mokrou izolací nezabrání tepelným ztrátám odpařováním vody z oblečení větrem. Navíc bude mít mokrá izolace nad fólií další ztráty tepla prouděním, pokud není větruovzdorná.
Když to dáme vše dohromady, spíš mi přijde mi praktičtější a lepší použít termofólii jako vnější vrstvu, zvláště ve větru, dešti či zimě (nejlépe ve formě bivakovacího vaku či alespoň dvou kusů fólie, jedna standartní termofólie k pořádnému zabalení pacienta moc nestačí a vítr tam může hodně profukovat). Pokud má pacient úplně promoklé/propocené oblečení (a nemáme suchou izolaci navíc), ale bunda a kalhoty jsou větruvzdorné (a mohu s pacientem bezpečně manipulovat), v tom případě by mohla být lepší fólie či bunda uvnitř přes termoprádlo, třeba i mokrá izolace mezi, a jako poslední vrstva větruvzdorná bunda nebo fólie zvenku. Pokud jsem sám a úplně promoklý s jednou 2×1.5 m fólií v kapse, je to trochu horší, protože zabalit sám sebe bez toho, aby ten jeden obdélník mylaru profukoval, je docela těžké – lepší by v tom případě byl bivakovací vak, byť třeba z mylaru. Pokud jsem sám, suché oblečení, je zima, sucho, neprší a mám nějakou suchou izolaci, která mi akorát nestačí (lehká péřovka či teplá bunda, skoro vždy větruodolná), možná bych se zabalil do fólie přes termoprádlo, další izolaci přes to a větruodolnou vrstvu jako poslední. V principu paronepropustná bariéra, všechna vlhkost z metabolismu zůstane u kůže, nebudu se tolik potit a hlavně izolace zůstane suchá (venku je sucho, všechna vlhkost je z metabolismu).
Zdroje:
1. Henriksson, Otto & Lundgren, Peter & Kuklane, Kalev & Holmér, Ingvar & Naredi, Peter & Björnstig, Ulf. (2012). Protection against Cold in Prehospital Care: Evaporative Heat Loss Reduction by Wet Clothing Removal or the Addition of a Vapor Barrier—A Thermal Manikin Study. Prehospital and disaster medicine. 27. 53-8. 10.1017/S1049023X12000210.
2. Thomassen, Oyvind & Færevik, Hilde & Østerås, Øyvind & Sunde, Geir & Zakariassen, Erik & Sandsund, Mariann & Heltne, Jon-Kenneth & Brattebø, Guttorm. (2011). Comparison of three different prehospital wrapping methods for preventing hypothermia-A crossover study in humans. Scandinavian journal of trauma, resuscitation and emergency medicine. 19. 41. 10.1186/1757-7241-19-41.
3. Jussila K, Rissanen S, Parkkola K, Anttonen Hannu. Evaluating cold, wind, and moisture protection of different coverings for prehospital maritime transportation-a thermal manikin and human study. Prehosp Disaster Med. 2014 Dec;29(6):580-8. doi: 10.1017/S1049023X14001125. Epub 2014 Oct 31. PMID: 25358397.
Zmiňovanou Bushcraft recenzi zde nelze brát jako relevantní zdroj, jejich metodika je nedostatečná, ačkoliv osobně jim docela tleskám za odvahu a nasazení, i když to bylo nejspíš celé celkem zbytečné :)
To je super nápad. Poměr mezi hmostností a pevností toho materiálu je výborný. A jak je stříbrná/zlatá, bude to asi skvěle vypadat. Pošlete nám prosím na facebook fotky? Myslím, že to fanoušky hodně potěší :) http://www.facebook.com/prpom.cz
Já ji včera použil na potažení létajícího draka, zůstala mi z prošlé lékárničky. Vypadá to dobře, ještě se uvidí, zda to bude létat :-).
Dobrý den, Martine, omlouváme se za pozdní odpověď, ale bylo toho teď moc.
Pokud dobře čtu, došel jsem k závěru, že doporučujeme totéž vrstvení, co Bushcraft: kůže > (suché oblečení) > folie > mokré oblečení.
Naše citace: (…) kdy na vás promokne oděv a nemáte suchý – když se v takové situaci zabalíte do fólie, hodně to pomůže (v takovém případě je nejlepší navrstvit nejprve případný náhradní suchý oděv nebo nic, poté fólii a přes ní mokrý oděv).
Bushcraft citace: (…) Hned po navlečení první vrstvy mokrého oblečení na folii bylo cítit teplo. (…)
Dle mého, se tedy jedná o identická tvrzení, která se tedy tímto navzájem potvrzují :-)
To vrstvení – mokré oblečení – izofolie, to jste zkoušeli, nebo je to čistě teoretický závěr? Protože tady: http://bushcraft.cz/tipy-a-triky/izotermicka-folie-velky-test/ to zkoušeli a došli k opačnému závěru.
Zatím (díky bohu) jediné a nejlepší využití termofolie pro mě bylo obalení barelu se studenou vodou ve kterém se chladilo pivo. Nevěřil bych, ale při teplotě přes 30°C ve stínu si barel udržel chlad i po dvou dnech na slunci uprostřed louky :)
Ano ano, přesně tak. Na stejném principu v podstatě pracuje i Hyblerův zábal.
Sice pozdě, ale přece – oprava Opravy: pokud je oběť promoklá a nemám pro ni suché oblečení, patří fólie PŘES mokré oblečení. Proč? Protože voda z mokrého oděvu se odpařuje a odpařování = masivní odběr tepla. A zdroj tepla = tělo! Jak je v článku správně uvedeno, fólie NEIZOLUJE z hlediska tepelného vedení, tj, nijak nebrání „odsávání“ tepla odpařující se vodou. Vzniklou vodní páru odvádí kolem proudící vzduch pryč a odpařování vesele pokračuje dál.
Pokud ovšem necháme mokré oblečení na těle a fólii dáme přes něj, fólie (správně použitá) odpařování zabrání. Jak? Pod fólií vytvoří se atmosféra se 100% nasycením vodní párou a další odpařování se tudíž zastaví.
Poučné a vtipné. Díky.
ALE BACHA NA TO LEGO!
Lego nemá konkurenci!
Pal.
Ano, Flipe, přesně to se tím myslí. A je to teoreticky, tedy fyzikálně, pravda. Ale efekt je tak zanedbatelný, že prakticky, tedy z hlediska první pomoci, je to jedno :)
Lajcká otázka.. není myšleno ono chlazení/topení fólie myšleno tak že zlatá strana svojí barvou vstřebává více slunečního záření a tím pacienta zahřívá oproti stříbrné, která když je na povrchu záření odráží?
Diky za uleveni svedomi. Na stedry den jsem ji musel pouzit – balil jsem do ni slecnu, ktera spadla ze schodu do metra, byla totalne mimo a lezela na studeny zemi a silene foukalo. A ja ji zabalil zlatou dovnitr, stribrnou ven. Trosku me uklidnilo, ze zachranari po prijezdu mi nerikali nic spatneho, ale stejne jsem z toho byl spatny. Ted po precteni vim, ze je jedno, jakou stranou pacose zabalim…
To jsme rádi, že Vás článek baví. Na facebooku nám radili naši příznivci další nápad – že prý do fólie balí vánoční dárky a mají s tím dobré zkušenosti :-) Vzhledem k tomu, že těch vytažených a již zpětně nesbalitelných mám v garáži desítky, asi bude otázka balicího papíru pro letošní Vánoce vyřešena :-)
Moc pěkný článek. Nejvíc mě pobavil asi třetí bod v „nadstandardním“ použití fólie: nechte děti sbalit fólii do původního obalu, kam se hrabe lego…:-)) Asi by je to moc dlouho nebavilo, ale představa je to veselá:-)
Děkujem a opravíme. Každá taková zpětná vazba je vítaná :-)
Pěkný článek o „termofólii“, díky. Jedna technická: není vyrobena z polyethylénu, ale z polyesteru (polyethylen tereftalátu, což je přes podobu jména něco úplně jiného), v podobě fólie známého též pod obchodní značkou Mylar.
Vážený pane Opravo, díky moc za Váš komentář.
V první části se určitě nejedná o „nebezpečnou nepravdu“, jak píšete, nicméně je Vaše připomínka jinak zcela správná. Opravil jsem.
V druhé části Vašeho komentáře se nejspíše také jedná o správnou připomínku, pokud se bavíme o „klasické“ první pomoci. Odstavec jsem dodatečně odstranil, dokud se nám nepodaří získat smysluplné vyjádření nějakého odborníka.
Mějte fajn den!
Článek je to velmi poučný a jistě boří kdejaký mýtus. Přesto bych rád uvedl na pravou míru dvě informace.
Za prvé – situace, kdy na sobě máte mokré oblečení.
Nejlepší je samozřejmě mokré oblečení sundat a obléci si suché. To jistě často nemusí být možná, pak je z hlediska udržení si teploty nejlepší nechat si na sobě mokré oblečení. Pokud ovšem u sebe máte izofolii, správné je sundat si mokré oblečení, na holé tělo dát izofolii a přes ni opět obléct to mokré! Toto je důležité a v článku je nebezpečná nepravda! – prosím o OPRAVU!
Za druhé – aplikace folie na popáleniny.
Toto je skutečně nešťastná rada. Už zásadní problém nastává v tom, že folie NENÍ sterilní!! Nepochybuji o tom, že to autor ví a zřejmě volí cestu „nejmenšího zla“, nicméně je nutné si uvědomit, že infekce je nejnebezpečnější komplikací popálenin! Navíc přilepení sterilního krytí nám hrozí v případě perforaci puchýřů a tudíž odhalení spodiny kůže. Pokud si uvědomíme, že folii se nám zřejmě nikdy nepovede na nerovném povrchu těla naprosto vyrovnat, tak je jasné, že vzniklé „ohyby“ a „vlnky“ budou dráždit odhalenou škáru. Obávám se, že benefit v podobě nepřilepení sterilního krytí (které už v podstatě nemusí být sterilní a vlastně nemusí být žádné?!?) je nevýznamný ve srovnání s hrozící infekcí a velkým diskomfortem pro pacienta. – prosím o ODSTRANĚNÍ!