_edited.png)
Jak to celé vzniklo?
Až zamrazí z toho, když někdo prohlásí: „Ten už je mrtvej, tomu už nikdo nepomůže.“ Ne, takhle to nefunguje. Uvědomme si, že prohlásit někoho za mrtvého může jen a pouze lékař. Ať už je zraněný podchlazený, nebo ne.
Podchlazený v bezvědomí – jak je to správně?
My jako laici bychom první pomoc měli poskytnout vždy. Jedinou výjimkou jsou situace, kdy hrozí nebezpečí nám zachráncům. Proto je nejdůležitější zásadou první pomoci zbytečně neriskovat a myslet v první řadě na své vlastní bezpečí.
Ve všech ostatních případech, kdy nám žádné nebezpečí nehrozí, bychom ale druhému pomoci určitě měli. Je-li člověk v bezvědomí, nereaguje tedy na hlasité oslovení ani zatřesení rameny, je na místě zkontrolovat při zakloněné hlavě dýchání. Pokud dotyčný nedýchá normálně (chrčí, lape po dechu nebo nedýchá vůbec), je na místě začít resuscitovat. Výjimku tvoří pouze „stavy neslučitelné se životem“ – třeba totální destrukce těla po autonehodě nebo vlakovém neštěstí či oddělení hlavy od těla…
První pomoc u podchlazeného, který je v bezvědomí a nedýchá normálně se nijak výrazně neliší. I zde platí pravidlo: „Vypadá normálně, hlava je na krku – resuscituji!“
Pro zajímavost, v urgentní medicíně (v záchrance nebo poté v nemocnici) se podchlazení pacientů využívá, protože může mít dobrý léčebný efekt. Podchlazení totiž zvyšuje možnost přežití resuscitovaných díky zpomalení jejich metabolismu.
Závěrem…
Pokud nalezneme pochlazeného člověka, třeba po pádu laviny nebo zraněného lyžaře, snažíme se mu pomoci. Je v bezvědomí a nedýchá normálně? Pak je na místě resuscitace, tedy nepřetržité stlačování hrudníku dotyčného. K tomuto kroku v horách nepřistoupíme snad jen za situace, kdy je hrudník dotyčného již na kámen zmrzlý a nejde už absolutně stlačit.
Přivoláme na místo záchranáře. Vytočíme 155, v zahraničí linku 112.
V horách se hodí zavolat horské záchranáře, v Česku na čísle +420 1210. Nevíme-li přesně, kde se zrovna nacházíme, není na škodu použít bezplatnou Aplikaci Záchranka. Ta nově funguje nejen v horách českých, ale i rakouských a slovenských.
I nadále však dbáme o své vlastní zdraví, resuscitaci tedy v případě silného vyčerpání (které se v nízkých teplotách může dostavit brzy) předčasně ukončíme.
Mýty o první pomoci jsou hlavně o tom, co rozhodně nedělat. Jak se ale vlastně dělá první pomoc? O tom píšeme seriál článků Neboj se pomoci! Po přečtení tohoto mýtu by vás mohl zajímat článek „Podchlazení“.