_edited.png)
Jak to celé vzniklo?
Tahle domněnka, zamyslíme-li se nad ní trochu, určitě dává smysl. Jenže má jeden háček. Pád laviny nesouvisí jen s množstvím sněhu a tím, zda mrzne, nebo ne. Záleží totiž na celé řadě faktorů. Nejen na množství sněhu, ale i na jeho kvalitě, počasí, orientaci svahu a terénu. Nemalou roli hraje také změna zatížení svahu, tedy lidský faktor… K posuzování stability svahu a lavinového nebezpečí je třeba spousta zkušeností a dobrý výcvik. Ten mají třeba záchranáři z Horské služby, proto je lepší dát na jejich cenné rady. Vyplatí se také respektovat ještě před vstupem do hor i jimi vydaný stupeň lavinového nebezpečí.
Proč je to špatně?
Podíváme se na nejdůležitější faktory, které možnost uvolnění laviny zásadně ovlivňují.
Mráz Dlouhé mrazy mají jednu obrovskou nevýhodu. Pokud je ve sněhovém profilu predispozice ke vzniku laviny, mráz ji dovede uchovat po dlouhou dobu. Co že to ale je ten sněhový profil? Jde vlastně o strukturu sněhové pokrývky, kde se dají odlišit vrstvy sněhu podle stáří, tvrdosti, zrnitosti, pevnosti nebo třeba hustoty.Mráz zabraňuje stmelování vrstev a stabilizaci sněhového profilu. Takže lavinové nebezpečí stále přetrvává, navzdory mrznutí. V důsledku déletrvajících mrazů navíc vznikají i nové formy krystalů, které jsou svými vlastnostmi mnohem méně soudržné s okolím. Mluvíme pak o plovoucím sněhu nebo tzv. pohárových krystalech.
Množství sněhu Na množství sněhu vznik laviny až tolik nezávisí. Rozhodující jsou vlastnosti, poměr a vztah mezi sněhem novým a tím starým. Paradoxně jsou na sníh chudší a chladnější zimy bohatší na laviny. Z toho vyplývá, že více závisí na stabilitě sněhové pokrývky, a ne na množství sněhu.Někdy si i člověk říká, že když vidí skály a kameny, moc sněhu není a tudíž je i riziko laviny určitě menší. Jenže lavina může vzniknout i tak. Nerovnoměrné odtávání a větší členitost terénu se na lavině totiž může významně podílet. Kameny a skály přitáhnou více slunečního záření, sníh tak kolem nich taje rychleji a nestabilita ve sněhovém profilu, která může vést při zatížení k lavině, je na světě.
Lidský faktor Laviny jsou často způsobeny změnou zatížení svahu, za kterou může člověk. Ve většině případů laviny nepadají jen tak z ničeho nic. A pokud, tak hlavně při stupních 4 a 5 lavinového nebezpečí. To je ale stejně lepší na túru do hor vůbec nevycházet. Více o stupních lavinového nebezpečí, a to přímo od horských záchranářů, si můžete přečíst ZDE.
Lavina – jak je to správně?
Nikdy nepodceňujte možnost pádu laviny.
Pokud o lavinách nic nevíte, doporučujeme vyrazit na náročnou horskou túru s někým, kdo tomuto tématu opravdu rozumí. Pokud nikoho takového neznáte, tak si najměte třeba horského vůdce.
Také se můžete přihlásit na některý z horských kurzů. Doporučujeme vybrat zejména ten, kde si vše sami vyzkoušíte, pouze teorie toho moc nepřinese. Lavinám se detailně věnujeme i na našem kurzu s názvem NE!Lavinový zážitkový kurz.
Na kurzech s horskou tématikou byste se měli naučit i různé metody zkoumání stability svahu. Pak budete mít jasno, kdy do hor z důvodu bezpečnosti (ne)chodit. Také není na škodu dozvědět se, na co je dobré dát si v horách pozor.
Dejte i na rady horských záchranářů, průvodců a chatařů. Ti znají místní poměry lépe než kdokoli jiný.
Snažte se získat vždy co nejvíce informací z různých zdrojů. Vždy sledujte situaci v dlouhodobém časovém horizontu, v horách většinou nejste jen na jeden den. Pozor dejte i na to, že během dne může docházet ke změnám lavinové předpovědi.
Na závěr přinášíme konkrétní tipy na předpověď počasí i lavinového nebezpečí:
Zdroje:
Mair, R. & Nairz, P. (2012): Lavina. Alpy Praha.
Bruce Tremper (2008): Staying Alive in Avalanche Terrain
www.alpy4000.cz
www.horskasluzba.cz