top of page

Osmý příběh: Jak jsem se napíchla na plot


Směrem ze zahrady to šlo dobře. S Danielem byl kopec legrace, ale brzy jsem si řekla, že je čas se vrátit domů. Dalším drobným háčkem v mém skvělém plánu byly ozdobné ostny na vrcholu plotu, které (jak jsem na vlastní kůži posléze zjistila) by se daly použít třeba i jako oštěp. Rozloučila jsem se s kamarádem a jala se přelézat plot zpět do zahrady. Trochu mi to nevyšlo, podklouzla mi noha a já se pravou rukou napíchla o jeden z oněch ostnů. Byla jsem asi ve velkém šoku, protože mě to vůbec nebolelo. Na čisté bílé tričko kapala krev z opravdu hodně rozšklebené rány. Daniel vše pozoroval z ulice – viděl i maso zející z mé dlaně, ale ten hajzl nic neudělal a utekl! Já, omráčená strašlivou zradou a touhou po pomstě, jsem si řekla, že teď to tedy nevzdám! Začala jsem levou rukou zvonit na zvonek u branky. Rodiče si naštěstí všimli mého zoufalého pokusu upoutat jejich pozornost a přišli za mnou do přední části zahrady.

Potom už se vše událo velmi rychle. Máma mi ruku zabalila do obvazu, naložili mě do auta a jeli jsme do nemocnice. Několik hodin jsme seděli v čekárně a když už jsme šťastní chtěli jít dovnitř, všimli jsme si pána, který seděl kousek od nás. Ruku měl v obvaze prosáklém od krve. Uřízl si několik prstů na cirkulárce, tak jsme mu řekli, ať nás předběhne, že ještě počkáme. 


(Zdroj: Taťána)

Co měli rodiče dělat?

Postup maminky byl zcela správný, krvácení z dlaně ani pětileté dítě neohrožuje na životě. K větším ztrátám krve by mohlo dojít při přímém poškození palce, který má vlastní silnější tepnu, ale ta (dle fotky jizvy) jistě porušená nebyla. Záchrannou službu v tomto případě nevoláme, máme-li zajištěný způsob transportu a ránu ošetřenou tlakovým obvazem.

Pokud by byla rána v úrovni větších cév ruky, což bychom poznali dle masivnějšího krvácení, tlakový obvaz by zřejmě „spotřeboval“ více vrstev materiálu a až v případě neustálého protékání bychom volali ZZS a přibrali na pomoc zaškrcovadlo. O jeho použití se více dočtete v Mýtech o první pomoci č. 21 a 36.

Pokud jste také poskytovali první pomoc a chcete se o svůj příběh podělit, napište nám tudy. Na vaše příběhy se těší Ivet a Jitka.

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše

DVACÁTÝ PRVNÍ PŘÍBĚH: KRVÁCENÍ Z NOSU

Celá šťastná se začala hrát spolu s manželem. Na ostatní hračky se už ani nepodívala. Z pokoje bylo slyšet, že se spolu baví. Najednou smích vystřídal tupý náraz a pláč. Vběhla jsem do pokoje. Dcera m

bottom of page