top of page

Výuka první pomoci: 6 nejčastějších chyb — Neboj se pomoci!


Neboj se pomoci! je PrPom projektem, který má za cíl oživení tématu první pomoci a ničení mýtů, které v této oblasti panují. Věnuje se nejen tomu, jak se má první pomoc správně poskytovat, ale také tomu, jak má kvalitní výuka první pomoci vypadat.

Dnes se podíváme na to, jak Češi při výuce první pomoci nejčastěji chybují.

Achjo, další školení první pomoci, to bude pruda…

Všichni to známe. Tento přístup většiny zaměstnanců či studentů k výuce první pomoci je způsoben mizernou kvalitou výuky první pomoci v ČR. Tento stav je dlouhodobě zakonzervován a teprve pomalu se mění k lepšímu. Stále více firem objevuje, že výuka první pomoci není nutné zlo, ale vítaná příležitost k rozvoji pracovních týmů a jejich kompetencí. Navíc je to výborný teambuilding.

Bohužel, osvěta se šíří pomalu a většina firem na ni ještě čeká. Podívejme se na to, jaké nejčastější chyby dělají klienti a dodavatelé, když výuku první pomoci realizují.

Výuka první pomoci: 3 nejčastější chyby klientů


Nereálné časové nároky. Často dostáváme poptávky typu „naučte našich 70 zaměstnanců základy první pomoci, chtěli bychom to stihnout za jedno dopoledne“. Více: Kolik času je potřeba na výuku první pomoci?

  1. Poptávání nesmyslných metod výuky. Nejčastěji „rádi bychom objednali přednášku o první pomoci“. Stále se v ČR nedaří vymýtit nefungující postupy používané při výuce první pomoci. Přednáška o první pomoci je stejně naivní jako video, které vás má naučit bojové umění. Stačí chvilka přemýšlení a je jasné, že tu něco nehraje… Více: Proč přednášky o první pomoci nefungují? Více: Proč neučit první pomoc e-learningem?

  2. Nevyužitý potenciál. Výuka první pomoci je skvělá příležitost. Vhodně pojatá, může posloužit jako vynikající teambuilding. Spojením těch dvou se navíc dají ušetřit čas a peníze, kterých není nikdy dost. Prostě se v jedné akci uspokojí dvě důležité potřeby, které má téměř každá firma. Navíc není pravda, že výuka první pomoci je zaměstnanci vždy vnímána negativně. Záleží jen na kvalitě. Pokud je dobrá, máme vyzkoušeno, že ohlasy zaměstnanců jsou výrazně pozitivní. Více: Jak spojit první pomoc a teambuilding?

Výuka první pomoci: 3 nejčastější chyby dodavatelů


Neučí klienty pracovat se stresem. To je zásadní problém. Umět první pomoc je snadné. Ale poskytnout ji je velmi obtížné. V reálné situaci se laický zachránce ocitá pod obrovským stresem, leckdy tak velký stres zažívá poprvé v životě a neumí jej správně kompenzovat. Zodpovědností dodavatele je připravit účastníka výuky první pomoci především na psychickou náročnost situace. Což se pochopitelně nedá jinak, než zážitkem.

  1. Dumpingové ceny a služby. Mnoho dodavatelů devastuje trh podhodnocenými produkty, po kterých lačně skáčou neinformovaní nebo nezodpovědní klienti. Místo aby tržní prostředí, ve kterém se pohybují, kultivovali, edukovali klienty a vedli je k poptávání kvality, nabízejí různé paskvily za zlomkové ceny (přednášky, e-learningy, školení trvající sotva několik hodin, celá strávená na židli v zasedačce…). Okrádají tak sebe, klienty i konkurenci o potenciál, který zážitková výuka první pomoci může nabídnout.

  2. Falešná zážitková výuka. Tohle není častý problém. Objevuje se jen zřídka. Je to ale poměrně nebezpečné, zejména pro účastníky takového kurzu. Někteří dodavatelé si myslí, že výuka první pomoci neobsahuje žádné zvláštní know-how, stačí jen napsat, že je to zážitkové, hodit tam nějakého figuranta a je to. Nejen že nikdy neslyšeli o zážitkové pedagogice, ale především netuší nic a managementu rizika na zážitkových akcích. Účastníci takového „zážitkového“ pokusu mohou snadno přijít ke zranění, ať už emočnímu, nebo fyzickému.

Pokud by Vás k tématu zajímalo více, doporučujeme ke čtení mnohem rozsáhlejší článek v časopise Gymnasion (v čísle 18), který vyjde v červnu 2016. Robert Pleskot (ZDrSEM) a Ondřej Koudela (PrPom) v něm diskutují o tom, jak má vypadat kvalitní zážitková výuka první pomoci.

bottom of page