_edited.png)
Radši posloucháš? Tak si pust epizodu Zapadlého jazyka na téma tohoto mýtu (Rozhovor Ondráše a Betty není přepisem článku)
Jak to celé vzniklo?
Nejedná se tak úplně o mýtus, ale o další z dlouhé řady přežitků.
Kontrola přítomnosti pulzu patřila k základnímu vyšetření u bezvědomého. Změna ale nastala s novými pravidly resuscitace už v roce 2000 (Guidelines vydávané Evropskou resuscitační radou).
Měření pulzu u bezvědomého je retro. Jedná se o nepřesný, špatně proveditelný a zdržující postupový krok.
Kvůli pulzu byste mohli ve výsledku rozhodnout o tom, že resuscitace nutná není, i když je tomu právě naopak…
Pulz — Proč je to špatně?
Existují tři základní životní funkce:
vědomí
srdeční činnost
dýchání
Ty jsou spolu velmi úzce provázané a na sobě závislé.
Nejdříve zjistíme vědomí člověka hlasitým oslovením a zatřesením rameny. Pokud nereaguje je v bezvědomí.
Dále si ověříme, že i další dvě základní životní funkce jsou v pořádku. Oběhová (srdeční) činnost a dechová činnost. Ty jsou na sobě silně závislé.
Ten, kdo dýchá, tak i tepe a naopak. Proto stačí zjistit, že postižený dýchá normálně.
Jedním z důvodů, proč je zjišťování tepu tak ošemetné, je fakt, že jeho zjištění je náročné.
Často nezvládáme naměřit tep ani sami sobě, natož někomu jinému.
Obzvlášť ve stresu — to nahmatáte pulz i podlaze! Pro měření je důležité také přesné sledování času, po který musíme tep zjišťovat. Měřením tepu tak ztrácíme nepřiměřeně mnoho času, který bychom jinak mohli věnovat například resuscitaci nebo volání na záchranku.
Vyšetřování dechu je mnohem jednodušší. Sledujeme ho kratší dobu a výsledkem není žádná nicneříkající hodnota.
Zjistit, že člověk dýchá normálně je snadné a pozná to úplně každý!
Jak je to správně?
Pokud zjistíte, že je člověk v bezvědomí, nepátrejte po pulzu — je to zbytečné! Kontrola dechu je mnohem jednodušší. Zakloňte postiženému hlavu tlakem na čelo a tahem za bradu, zjistěte, zda postižený dýchá normálně.
Pokud nedýchá normálně — nedýchá vůbec, chrčí nebo má lapavé dechy (lape po vzduchu jako kapr na souši), okamžitě zahajte resuscitaci a volejte záchranou službu.
Stlačujte hrudník v jeho středu až do převzetí resuscitace záchranáři. Ve stlačování se pravidelně střídejte.
Shánějte se po AED — automatizovaném externím defibrilátoru. Jde o přístroj, dostupný na mnoha veřejných místech (letiště, nádraží, obchodní centra, sportovní haly apod.), jeho označení je jednoduché — červená nebo zelená tabulka se srdcem a bleskem.
AED je defibrilátor určený k resuscitaci právě laikům. Stačí jej zapnout, řídit se hlasovými pokyny a v případě, že bude doporučen výboj — odstoupit od postiženého do dostatečné vzdálenosti. Po podání výboje opět pokračujte v resuscitaci. Může se stát, že vám k resuscitaci dorazí ještě před záchranáři třeba policisté či hasiči, kteří AED také vozí v některých ze svých vozů.
Pokud postižený dýchá normálně - ponechte jej v poloze na zádech a udržujte hlavu v záklonu až do příjezdu záchranářů a dýchání neustále kontrolujte.
Volejte záchrannou službu na čísle 155. Můžete také využít zotavovací (dříve také stabilizovanou) polohu, ale jen v situaci, kdy:
postižený krvácí z nosu, úst či uší
zvrací a hrozí tak zatečení krve či zvratků do dýchacích cest.
potřebujete postiženého na chvíli opustit (třeba dojít si pro telefon, vyjít na signál k volání záchranky, jít otevřít dveře záchranářům).
Nezapomeňte, že první pomoc se z článku nenaučíte. Je to dovednost, kterou získáte jenom cvičením nejlépe na zážitkovém kurzu.