_edited.png)
Jak to celé vzniklo?
Každý jsme viděli seriál Sanitka, kde doktor Jandera pověsí na hřebík slibnou kariéru chirurga a rozhodne se věnovat svůj život ježdění ve Škodě 1203 v bílém plášti a zachraňovat životy.
Ne, pardon, jezdit úplně ke všemu — od sebevraha, přes bolesti břicha, až k pádu letadla.
Ano, dříve tomu tak skutečně bylo. Klasickou posádku oné škodovky tvořil řidič, zdravotní zřízenec (zpravidla bez zdravotnického vzdělání) a lékař (stejný jako dnes, tedy absolvent VŠ, často s lety nemocniční praxe). Je si tedy třeba uvědomit, že lékař byl V TEHDEJŠÍ POSÁDCE jediný zdravotnicky vzdělaný odborník.
Proč lékař v sanitce dnes někdy není?
Zásadní důvody jsou dva:
úspora peněz
extrémní nedostatek lékařů, kteří jsou ochotni vzít na ZZS (tj. zdravotnická záchranná služba) alespoň pár služeb, natož lékařů zaměstnaných na záchrance na plný úvazek.
Další důvody jsou ryze praktické:
lékař je dnes v naprosté většině případů zbytečným a „převzdělaným“ článkem záchrany pacienta na místě výjezdu.
Zdravotnická záchranná služba jezdí v naprosté většině k úplným banalitám, na jejichž odvoz by často stačilo jen taxi. (Proč tomu tak je? Čtěte zde.) Drsných zásahů u autonehod, které vídáme v televizi, je podstatně méně.
Vysokoškolsky vzdělaní záchranáři si i při akutním stavu pacienta dokáží hravě poradit.
Jak je to dnes?
Existují dva režimy, ve kterých funguje pozemní záchranná služba v ČR: RZP/RLP a RZP/RV. Systém si volí zřizovatelé, tedy jednotlivé kraje.
Systém RZP/RLP
Tento systém využívá klasických velkých sanitních vozů s nosítky a veškerým vybavením, rozdíl je však v posádce, o jejímž vyslání na místo zásahu rozhoduje vždy dispečer/ka operačního střediska dle konkrétní situace:
RZP (rychlá zdravotnická pomoc) vyjíždí k méně závažným případům, kde není potřebný zásah lékaře, nejčastěji jezdí v tomto složení:
řidič/řidič-záchranář — absolvent kurzu Řidič ZZS nebo VOŠ/VŠ oboru Zdravotnický záchranář
záchranář/sestra — absolvent VOŠ/VŠ oboru Zdravotnický záchranář nebo zdravotní sestra (nejčastěji v oboru ARO/JIP)
RLP (rychlá lékařská pomoc) vyjíždí k vážným případům, kde je zásah lékaře nutný, nejčastěji v tomto složení:
řidič (výjimečně řidič-záchranář) — nejčastěji absolvent kurzu Řidič ZZS nebo (výjimečně) VOŠ/VŠ oboru Zdravotnický záchranář
sestra/záchranář – absolvent VOŠ/VŠ oboru Zdravotnický záchranář nebo zdravotní sestra (nejčastěji v oboru ARO/JIP), asistuje lékaři při péči o pacienta
lékař — absolvent VŠ oboru Všeobecné lékařství, nejčastěji v následujících specializacích: urgentní medicína a medicína katastrof, anesteziologie, interní lékařství, chirurgie, kardiologie, traumatologie, všeobecné praktické lékařství
Konkrétní sestavení posádek záleží na pravidlech, která určuje zřizovatel, v ČR kraje, a na personálních možnostech jednotlivých územních středisek, které ve většině případů nejsou nikterak příznivé.
Systém RZP/RV
Potkávací systém RZP/RV (RV = Rendez-Vous, z fr. místo schůzky/setkání) je nejekonomičtějším a nejsmysluplnějším systémem, kterým lze ZZS provozovat. Šetří provozní náklady, poradí si s nižším počtem lékařů, ovšem za lepší distribuce lékařské péče.
Operační středisko ZZS přijme tísňovou výzvu. Operátor/ka posílá na místo jen klasickou „velkou“ sanitku (RZP), tedy posádku v obsazení řidič a záchranář. Pokud je přesvědčen/a o nutnosti okamžitého výjezdu lékaře posílá ho ihned. Lékař se posílá na závažné stavy. Těmi jsou zpravidla:
bolesti na hrudi,
poruchy vědomí,
resuscitace,
vážně dopravní nehody,
záchvaty dechové tísně u dětí a další, Pokud tato posádka zvládne vyřešit danou situaci v rámci svých kompetencí, následuje ošetření a eventuální transport pacienta do nemocnice.
Pokud záchranáři RZP, bez lékaře, na místě zjistí, že stav je závažnější, než se zdálo, nebo se stav pacienta náhle zhoršil, dovolávají si na místo zásahu i vozidlo s lékařem (RV). Jedná se o speciálně upravené osobní vozidlo, které není vybaveno pro transport pacienta, posádku tvoří řidič a lékař.
Lékař na místě poskytne další potřebné ošetření (podání léků, zajištění dýchacích cest aj.) a pokud se rozhodne být přítomen během dalšího převozu pacienta do nemocnice, pak spolu s ním nastupuje do „velké“ sanitky RZP. Pokud však lékařský zásah na místě stačí a transport pacienta během převozu zvládne posádka RZP, nebo transport pacienta do nemocnice vůbec nutný není, lékař je hned volný k dalšímu výjezdu.
Systém fungování jednotlivých složek IZS nebo konkrétních krajských celků ZZS je komplikovaný organizmus, který se neustále vyvíjí. Všechny změny, testování metodických pokynů ze zahraničí a vlastní invence jednotlivých krajských záchranek, vždy vedou ku prospěchu pacienta.
Ať už na místo zásahu přijede pozemní sanitka nebo přiletí vrtulník, ať už přijede na místo lékař nebo záchranář, vždy se jedná o profesionály. Nezapomeňte, prosím, na to, že ČR má definitivně jeden z nejlepších záchranných systémů v Evropě. Věřte mu tedy, funguje opravdu skvěle!
Vy se zatím snažte pomyslnou dobu příjezdu profesionální pomoci zkrátit tím, že správně poskytnete laickou první pomoc. Jak na to můžete zjistit nejlépe na zážitkovém kurzu, protože ani z článku ani z poslechu se první pomoc nikdy nenaučíte.
