Mýtus 73 — Krvácení se dělí na tepenné, žilné a vlásečnicové

Jak to celé vzniklo?

Zde je odpověď jednoduchá — všichni jsme se to učili ve škole a na každém kurzu toto dělení účastníci říkají. Ona to vysloveně nepravda není, krvácení můžeme skutečně dělit podle toho, z jaké cévy opouští krevní řečiště. Ale zásadní otázka zní takto: „A k čemu nám to pro účely první pomoci je?“ K ničemu! Pojďme si to trochu rozvést…

Proč je to špatně?

Tak za prvé je třeba si uvědomit, že cévy tvoří v těle velmi hustou síť. (U zkoušky z anatomie patří toto téma k jednomu z nejhorších, to nám věřte :)) Bylo by tudíž opravdu vzácností poranit si třeba jen tepnu bez přetnutí jediné žilky či vlásečnice. Krvácení bude tedy v naprosté většině případů stejně smíšené. Jediné dělení, které má pro vás smysl si pamatovat, je toto: „Drobné krvácení vs. masivní krvácení”. Při masivním krvácení to z člověka opravdu ,,leje”, může pod ním být vidět zvětšující se louže krve. Masivní krvácení má při ošetřování zraněného tu nejvyšší prioritu a potřebuje hlavně rychle zastavit. Ne se dívat na ránu a zkoumat, jestli je krev světle/tmavě červená a jestli stříká, či teče.

Zástava krvácení – jak je to správně?

Pokud tedy vidíte člověka, který opravdu silně krvácí, snažte se toto krvácení co nejrychleji zastavit a zavolat zdravotnickou záchrannou službu na lince 155. Krvácející ránu mezitím rychle stlačte prsty (vlastními v rukavici či postiženého). Pokud to nestačí (nebo je místě víc raněných), použijte tlakový obvaz a v krajním případě zaškrcovadlo. Podrobně rozepsaný postup první pomoci při masivním krvácení a pravidla pro použití zaškrcovadla naleznete zde. Ale pozor! Pracujete s cizí krví, nasaďte si proto rukavice. Že je u sebe nenosíte? No tak začněte :) Pár rukavic tolik místa nezabere, můžete je nosit buď v tašce nebo třeba na klíčích. Samozřejmě je potřeba zraněného neustále sledovat – zda se krvácení podařilo zastavit, a také stav vědomí a dýchání. Jak postupovat v případě bezvědomí? To se dočtete zde.  

Že je to na vás trochu moc čtení a odkazů najednou? Nedivíme se, proto upřednostňujeme výuku zážitkem, kde si vše vyzkoušíte ,,na vlastní kůži”. První pomoc se totiž v sedě naučit nedá – ale to už trochu předbíháme do dalšího mýtu :)

ZDROJE:

1. HASÍK, Juljo a Pavel SRNSKÝ. Standardy první pomoci. 2., přeprac. vyd. Praha: Český červený kříž, 2012. ISBN 978-80-87729-00-7.

2. Guidelines 2015. ERC 

#Bezvědomí #Prvnípomocudětí #Prvnípomocvhoráchapřírodě #Krvácení #Tísňovévolání #Prvnípomocprotáboryaškolyvpřírodě #Guidelines2015 #Zážitkovápedagogika #Prvnípomocprofirmy #Jakučitprvnípomoc