_edited.png)
Jak to celé vzniklo?
Epilepsie je často jedinou příčinou, která lidi v souvislosti s křečemi celého těla napadá. Není se čemu divit, epilepsie je poměrně známé onemocnění a i historicky mu byla věnována velká pozornost. Nemocní byli v minulosti považováni za čaroděje a byli upalováni, případně křeče mohly značit jejich spojení s Bohem, odsud označení „božská nemoc“.
Nemocní totiž vypadají velmi zvláštně – mohou mít křeče celého těla, oči upřené vzhůru, mohou se pomočit či pokálet, u úst se jim může objevit krvavá pěna, mohou se dost prapodivně hýbat, svalové křeče to ani nemusí připomínat.
Epilepsie je nemocí, při které v mozku nastává chaos, produkují se nadbytečné signály. Toto onemocnění má mnoho forem, může mu předcházet stav zvaný aura – epileptik se cítí nějak divně, má čichové halucinace (cítí třeba spálenou gumu) nebo vidí záblesky. Postižený přichází o kontrolu nad svými svaly, ty mohou přecházet do křečí, během záchvatu nedýchá nebo je jeho dýchání významně omezeno. Ne každý epileptický záchvat se také musí projevovat křečemi – epileptik se může jen zvláštně zahledět a být chvíli “mimo”. Po skončení záchvatu může být zmatený a mít výpadky paměti.
Zkuste si ale sami odpovědět na otázku: „Co všechno vyvolává křeče celého těla?“ Dokážete vyjmenovat alespoň další tři příčiny vyjma epilepsie?
Proč je to špatně?
Celotělové křeče se totiž mohou objevit ještě u mnoha dalších stavů – např. zástava srdce, vysoké horečky u dětí (tzv. febrilní křeče), komplikace při těhotenství (eklampsie), úraz elektrickým proudem, úrazy hlavy, cévní mozkové příhody, hyperventilace (dotyčný dýchá rychleji a “vydýchá si” oxid uhličitý z krve), hypoglykémie (nízká hladina cukru v krvi) či minerálový rozvrat.
Křeče u těchto onemocnění nemají ale vždy stejný průběh, někdy jsou celotělové, někdy jen místní. U jedněch je příčinou mozek, u dalších metabolismus, a u jiných úraz — nejsou tedy křeče jako křeče. Mají různé příčiny, ale podobně vypadají, ne všichni postižení celotělovými křečemi tedy musejí mít zrovna „epilepťák“.
Jak je to správně?
Kolikrát jsou dispečerky záchranky a samotní záchranáři svědky použití fráze, že „někdo má epilepťák“. Ostatní onemocnění jakoby neexistovala a přitom nejsou o nic méně závažná… Proto, pokud voláte na tísňovou linku záchranné služby, popisujte vždy jen to, co vidíte — tedy křeče celého těla.
Mýty o první pomoci jsou hlavně o tom, co rozhodně nedělat. Jak se ale vlastně dělá první pomoc? O tom píšeme seriál článků Neboj se pomoci! Po přečtení tohoto mýtu by vás mohl zajímat článek „Křeče“. Pořád ale platí, že žádné čtení vás první pomoc pořádně nenaučí. Nedá se to zařídit jinak, než že přijdete na zážitkový kurz :)
