top of page

Přivolání odborné pomoci – neboj se pomoci!



Poskytnutí první pomoci před příjezdem zdravotnické záchranné služby by mělo být samozřejmostí pro každého z nás. Stejně tak přivolání odborné pomoci. Na jaké číslo zavolat a co do telefonu říct? Na to se podíváme v dnešním článku na téma tísňové volání.

Tísňové linky

Telefonní čísla (linky tísňového volání) na jednotlivé složky integrovaného záchranného systému zná asi každý. Ale není na škodu si je pro začátek zopakovat.

150 – Hasičský záchranný sbor

155 – Zdravotnická záchranná služba

158 – Policie ČR

156 – Městská policie

112 – Jednotné evropské číslo tísňového volání

+420 1210 – Horská služba ČR

Kdy volat 155 a kdy 112?

Odpověď na tuto otázku je prostá. Jste-li česky hovořící, jsou-li na místě zranění a máte kredit, signál, či jste u veřejného telefonního automatu, vždy volejte tísňovou linku 155. Dovoláte se přímo na zdravotnické operační středisko, kde Vám zkušený operátor poskytne rady potřebné k poskytnutí první pomoci před příjezdem posádky zdravotnické záchranné služby.

Jak vyplývá z předchozího odstavce, tísňovou linku 112 vytáčejte na území ČR pouze v případě, nemáte-li kredit či dostatečný signál vašeho operátora. Je bláhové si myslet, že se dovoláte na 112 v místech, kde je nulové pokrytí signálem jakéhokoliv operátora (třeba na dně Macochy nebo ve většině tunelů metra). Je tedy potřeba signál alespoň některého z operátorů. Na tísňové lince 112 sedí zkušený důstojník hasičského záchranného sboru, který umí cizí jazyky. Dokáže od vás také vytěžit informace, které ale následně předává na ZZS, příp. vás rovnou přepojí. Neposkytne vám rady ohledně první pomoci. Může tedy dojít k časové prodlevě.

Jednotné evropské číslo tísňového volání je dobré znát v zahraničí na území Evropy, pokud neumíte jazyk dané země či neznáte lokální tísňová čísla a jste svědky mimořádné události. Pokud je to tedy možné a převládají zdravotní potíže, volte v České republice vždy linku 155.

Struktura hovoru při volání na tísňovou linku

Před vytočením čísla na tísňovou linku je dobré si v hlavě utřídit informace, které víte a které chcete sdělit. Předejdete tak chaotickému podávání informací a třeba opomenutí důležité skutečnosti.

  1. Kde se to stalo…

Hovor na tísňovou linku je dobré začít popisem místa události. Kdyby došlo k přerušení hovoru z jakéhokoliv důvodu, zpravidla bude na místo pomoc vyslána. Nezapomeňte uvést město, ve kterém se nacházíte. Nebo číslo silnice (a směr jízdy, př. ve směru na Brno), mostu, přejezdu, veřejného osvětlení. Nebo významný bod, který vidíte. S určením lokace Vám může pomoci nedávno vydaná aplikace pro chytré telefony Záchranka. Př.  Dobrý den, jsem v Horní Dolní na náměstí u fontány…


  1. Co se stalo…

Dále pokračujte exaktním popisem události. Co se stalo, kolik je na místě postižených osob, jaká mají zranění. Př. Dobrý den, jsem v Horní Dolní na náměstí u fontány a leží tu člověk, který nedýchá.

  1. Zapněte na telefonu reproduktor.

Naučte se na telefonu zapnout reproduktor (hlasitý odposlech). Aby se vám uvolnily ruce a mohli jste postupovat přesně dle pokynů operátora.

  1. Plňte pokyny a odpovídejte na dotazy operátora.

Bedlivě naslouchejte a plňte pokyny operátora. Snažte se odpovědět na jeho dotazy. Nemějte strach, v tuto chvíli už je posádka ZZS na cestě k vám. Tyto otázky slouží jako doplňující informace, které mohou být posádce předány vysílačkou přímo do vozu.

  1. Zajistěte podmínky pro přístup posádky.

Otevřete dveře, zavřete domácího mazlíčka, osvětlete dům nebo jeho přístupovou cestu. Případně vyšlete před dům nebo přístupovou cestu kontaktní osobu. V noci s baterkou, aby mohl posádku co nejrychleji navést. Pokud je to alespoň trochu možné, neopouštějte postiženého. Je-li to nutné, například z důvodu otevření dveří, zkraťte to na nejmenší možnou dobu. Pokud je osoba v bezvědomí a dýchá normálně, uveďte ji před opuštěním do stabilizované polohy.

  1. Neukončujte hovor jako první.

Nikdy nezavěšujte jako první. Pokud to situace vyžaduje, bude s vámi operátor ve spojení až do příjezdu posádky ZZS. V opačném případě ukončí hovor jako první VŽDY operátor tísňové linky.

I přes v

eškerou snahu o co nejkratší dojezdovou dobu ZZS můžete být na místě s postiženým sami několik minut. Ve výjimečných případech (těžko přístupný terén, zhoršené klimatické podmínky, nedostupnost nejbližší posádky) i několik desítek minut. Je proto alibistické myslet si, že stačí zavolat 155 a čekat na příjezd posádky. Tím vše pouze začíná. Případně doufat, že operátor vám vše řekne. On vám to sice řekne, ale pokud jste to nikdy předtím nedělali, jen těžko budete jeho pokyny plnit. A ještě si k tomu všemu připočítejte stres, který se určitě dostaví.

Proto neseďte doma a navštivte některý zážitkový kurz první pomoci, ať jste na podobné situace připraveni a nebojíte se pomoci!

Bibliografie

Fotografie z kurzů. 2016. Praha: PrPom.

HASÍK, Juljo a Pavel SRNSKÝ. Standardy první pomoci. 2., přeprac. vyd. Praha: Český červený kříž, 2012. ISBN 978-80-87729-00-7.

MACHÁČEK, David. Město Kopřivnice [online]. [cit. 10.4.2016]. Dostupné z: http://www.koprivnice.cz/mesto/koprivnicke_noviny/kopnoviny/KN1210/foto05.jpg

WALKER. ŽelPage [online]. [cit. 10.4.2016]. Dostupné z: http://www.zelpage.cz/news_n/img_6824.jpg

Wikipedia.cz [online]. [cit. 10.4.2016]. Dostupné z: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/a/a2/Dob%C5%99ichovice,_%C4%8D%C3%ADslo_lampy.jpg

bottom of page