Jak to celé vzniklo?
Inu, všichni mají potřebu hrát si na malé chemiky, avšak základy chemie už dávno zapomněli… Po zadání dotazu „první pomoc poleptání“ do Googlu vás s „neutralizačním blábolem“ konfrontuje hned několik odkazů, my jsme pro vás našli tento:
- zabráníme dalšímu působení chemikálie (dbáme na vlastní bezpečí)
- postižené místo oplachujeme vodou (tak, aby voda nestékala po zdravých částech těla)
- chemikálii neutralizujeme velmi zředěnými roztoky (vyjma očí, ty jen vyplachujeme)
- Kyselina — jedlá soda, mýdlová voda
- Zásada — ocet, citrónová šťáva
- při požití podáme postiženému větší množství vody a zajistíme převoz do nemocnice, nevyvoláváme zvracení (došlo by k opětovnému kontaktu chemikálie s jícnem)
- povrchové poleptání sterilně kryjeme (1)
Otravy a neutralizace — proč je to špatně?
Začneme zopakováním chemie základní školy, tedy jednoduchou neutralizační reakcí silné kyseliny a silné zásady.
HCl+NaOH→NaCl+H2O nebo H2SO4+2 NaOH→ Na2SO4+2 H2O
Smísíme-li kyselinu se zásadou (louhem), vznikne sůl a voda, přičemž celá reakce je prudce exotermická (uvolňující teplo). Takže při takové první pomoci poleptanou ránu ještě zasolíme a ohřejeme. Stejná reakce proběhne i po požití uvnitř trávicího traktu po záchraně „chemikem”. Navíc představa, že určité množství kyseliny zneutralizujete nějakým množstvím zásady o obráceném pH, je zcestná, k neutralizaci tak beztak nedojde. Jde totiž o chemicky jiné látky v odlišném množství (tzv. látkové množství).
Pokud bychom se rozhodli pro neutralizaci požité kyseliny zásadou (či obráceně), dojde navíc ještě k opětovnému poleptání trávicí trubice neutralizační látkou. Když vůbec připustíme, že by se dotyčný dobrovolně napil další chemikálie, zcela jistě si to ale v průběhu pití rozmyslí, začne zvracet a… trávicí trubice bude poleptána potřetí.
Jak je to správně?
Především si nehrát na chemika, to je to hlavní. Pak už je to jednoduché.
Pojďme si ukázat správnou první pomoc u požití jakékoliv chemikálie:
-
- Dbejte na vlastní bezpečí.
- Pokud otrava ještě probíhá, zabraňte dalšímu vstřebávání chemikálie.
- U většiny otrav skrze trávicí trakt je doporučeno vyvolat zvracení, a to nejlépe teplým a přesoleným roztokem vody. (2) Výjimku ale tvoří právě kyseliny a zásady, dále i ropné produkty či pěnidla. Proč? O tom si pojďte přečíst SEM.
- V žádném případě se nepokoušejte použitou látku neutralizovat.
- Dejte dotyčnému vypít 1 menší sklenici čisté vody, tak se požitá látka v trávicím traktu více zředí. (2) Podejte ji ale opatrně, vypít by se totiž měla opravdu jen po doušcích.
- Zajistěte vzorky požité chemikálie — lékové blistry, láhev s chemikálií, zbytky jídla apod. Pokud dotyčný zvracel, zajistěte i vzorek zvratek.
- Je-li postižený v akutním stavu, okamžitě vytočte 155. Řiďte se všemi radami dispečera/ky.
- Pokud došlo k požití malého známého množství konkrétní chemikálie (typicky léků) a dotyčný nejeví akutní známky, můžete kontaktovat Toxikologické informační středisko na čísle: 224 91 92 93. Lékař vám po telefonu poradí, o jak moc těžkou otravu nejspíš půjde a co s dotyčným dělat dál.
Co se týče poleptání kůže jakoukoli chemikálií, i zde platí dbát především o své vlastní bezpečí, snažte se zastavit působení otravy. Danou ránu oplachujte studenou čistou vodou tak, aby nedošlo k poleptání okolní zdravé kůže. Vyhledejte lékařské ošetření, v případě rozsáhlého poleptání nebo jde-li o závažný stav, okamžitě volejte 155.
Pokud se chcete o otravách a jejich reálném řešení dozvědět více, tak přijďte na náš kurz Zdravotník zotavovacích akcí, kde se otravám věnujeme. Mýty o první pomoci jsou hlavně o tom, co rozhodně nedělat. Jak se ale vlastně poskytuje první pomoc? O tom píšeme seriál článků Neboj se pomoci! Po přečtení tohoto mýtu by vás mohl zajímat článek „Poleptání”.
Zdroje textů a informací
- HORČÍK, Jan. Poleptání. První pomoc Zásady první pomoci. [Online] [Citace: 11. říjen 2018.] http://www.prvni-pomoc.com/poleptani.
- BYDŽOVSKÝ, Jan. Akutní stavy v kontextu. Praha 10: TRITON, 2008. ISBN 978-80-7254-815-6.
Zdravím Vás, Cloude :) Jste bohužel zářným příkladem toho, co se může stát lidem, kteří čtou jen titulky. A ještě je nečtou pořádně :) Přesně to, co nám vytýkáte, je v článku uvedeno. V souladu s doporučeními ohledně první pomoci, samozřejmě. Příště věnujte prosím našim článkům více pozornosti, prosím. Opravdu víme, co píšeme, a po přečtení byste asi byl velmi mile překvapen :) Tak snad příště!
Dobry den. Ani jsem clanek nedocetl a uz vim ze je to hloupost. Delam ve fabrice kde je tezka chemie a urcite vyvolat zvraceni je nebytycna blbost. Uvedomujete si ze ten clovek pozrel napr kyselinu ta prosla dolu a pak to ma jit jeste zpet. A navic dost kyselin reaguje s vodou velice prudce. Inu prectete si prosim zasady prvni pomoci pri poleptani kyselinou/louhem. Coz mimochodem neni otrava.
Hezký den, Petře!
Děkujeme za Váš komentář. Určitě věříme, že neutralizace funguje, i lidské tělo je celé založené na spoustě podobných chemických reakcí. Co se ale popálenin týče, podle všech aktuálních doporučení odborníků není neutralizace v rámci první pomoci absolutně doporučována. Už jen proto, že voda má neskutečné antiseptické (protimikrobiální) a analgetické (proti bolesti) účinky, žádná zředěná kyselina nebo zásada se jí zkrátka nevyrovná. Laikům (a těm jsou naše články určeny především) do rukou v těchto případech patří opravdu jen a jen voda. Z poleptání NaOH, tedy hydroxidem sodným (čističem odpadů, chcete-li), jsou velmi závažné a bohužel i nezřídka viditelné popáleniny, a to ne jen na potřísněném oku, ale i na kůži – typicky obličeje. Je zbytečné mást a dezinformovat laiky radami o neutralizaci tím či oním, nejlépe funguje voda – H2O se svými báječnými účinky. Pokud k ní přidáme včasný telefonát na dispečink záchranné služby pod číslem 155 a budeme-li se řídit veškerými radami tamních odborníků, neuděláme chybu. Mějte krásný den, Petře!
Já bych osobně také souhlasil s názorem uživatele „Ave Já“, tedy že neutralizace smysl má, ale..
Dívám se nato z pohledu profesionálního chemika, který pracuje s chemikáliemi dnes a denně, jiná situace bude u domácích popálenin u lidí, kteří nemají o chemii ponětí. Popáleniny způsobené kyselinou bych skutečně nezkoušel neutralizovat, kyselina ve většině případů nepůsobí tak hluboko a když si člověk ruku do cca 1-2 minut stihne opláchnout vodou, tak téměř vždy nic nestane. Navíc v domácnosti se koncentrované kyseliny prakticky nevyskytují.
Jiná situace ale je dle mého názoru u zásad a hlavně u hydroxidu/louhu sodného. Běžně se používá na ucpaný odpad stylem, že se nasypou pevné kuličky do odpadu a zalijí se horkou vodou. Divím se že na popáleninových klinikách nejsou denně poleptaní lidé od hydroxidu, občas totiž při čištění odpadu směs trochu „nabobtná a vyšplíchne“ a stačila by jediná kulička hydroxidu do oka a je to poukázka na slepeckou hůl. Zásady způsobí zmýdelněním tkání/tuku mnohem hlubší poleptání, stačí si při poleptání hydroxidem mnout prsty o sebe a člověk si všimne, že tak „kloužou“, to je tím, že opravdu vzniká takové „lidské“ mýdlo. A právě tyto poleptání kůže, rozhodně né oka si podle mého názoru zaslouží neutralizaci octem.
Samozřejmě pokud mi při mytí odpadu vyšplouchne na ruku koncentrovaný roztok hydroxidu, tak to hned opláchnu vodou a nebudu hned lít ocet. Ale po opláchnutí vodou, je na místě ránu neutralizovat, může to pomoci neutralizovat hlouběji zasažené tkáně a ten ocet je ideální volba. Reakce ránu rozhodně neohřeje (to by se stalo pouze v případě kocentrovaných roztoků), ocet má nízkou molární hmotnost, takže zneutralizuje značné množství louhu (1l octa zneutralizuje cca 50g hydroxidu) o poté ránu doopláchneme vodou a zakryjeme. Vím, že je to proti doporučení standardních postupů, ale minimálně článek (i když jde o myší model) s tímto názorem souhlasí https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/12711953
Jenom na závěr bych rád vypíchl takovou „horkou“ novinku a to přípravek dipotherine
https://www.rescue-store.cz/popaleniny/diphoterine-spray-100ml-mikro-dap/
Ten má prý zneutralizovat téměř okamžitě i kocentrované kyseliny ale jeho cena je tedy šílená, nicméně dle několika odborných článků skutečně funguje.
Milá/milý „Ave já“, bohužel zde nemůžeme souhlasit. To, co píšete, by platilo v okamžiku, kdy by byla končetina ponořená do kyseliny a my bychom do nádoby s rukou a kyselinou přidávali vodu. Pokud ale ruku nejprve vyjmeme, většina kyseliny z ní steče, a ten zbytek omyjeme vodou, jedná se správný postup, který nezpůsobí další zranění. Jak naše osobní zkušenosti, tak doporučení odborníků jednoznačně trvají na tom, že nic „neutralizovat“ rozhodně nemáme. Určitě by to mohlo natropit více škody, než užitku.
Tak s tím krokem o neutralizaci nesouhlasím Leda tak, když něco pozřu, to neutralizovat nebudu, ale potřísnění pokožky určitě ano. Sám jsem to zažil. Příklad: Víte jak reaguje kyselina sírová s vodou? Silně exotermicky! Takhle toho člověká naopak popálíme ještě více. Nepopírám, že neutralizace je exotermická reakce, ale ne natolik, aby člověka popálila. Stačí se podívat do tabulek.Ten to ani nespostřehne. Takže na poleptání louhem kys. boritá či citronová nebo octová, na poleptání kyselinou mýdlová voda.